logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách 2005.12.01 16:59
solarsystem.jpg Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.

Vedoucím týmu astronomů, pátrajícího po hnědých trpaslících, je Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky Penn State University. Jimi objevený hnědý trpaslík má hmotnost, která maximálně 8krát převyšuje hmotnost planety Jupiter. Hmotnosti hnědých trpaslíků jsou tak malé, že v jejich nitrech nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí, které probíhají například v nitru našeho Slunce.

"Naším cílem je zjistit, zda i malá "slunce" mohou mít svůj planetární systém," říká Luhman. "Objevili jsme hvězdu, která je svým průměrem srovnatelná s planetami. Je otázkou, jak nazývat tělesa vzniklá v protoplanetárním disku kolem této malé hvězdy: planety nebo měsíce?"

Jestliže podmínky v protoplanetárním disku umožní vznik planet, vytvoří se zde miniaturní verze Sluneční soustavy - s centrální hvězdou (sluncem - hnědým trpaslíkem) a planetami, jejichž oběžné dráhy jsou mnohem blíže než například v naší Sluneční soustavě.

Tým astronomů objevil hnědého trpaslíka o hmotnosti 8krát převyšující hmotnost planety Jupiter, kolem něhož existuje protoplanetární disk. Hnědý trpaslík obdržel označení Cha 110913-773444. K jeho objevu použili astronomové družice Spitzer Space Telescope a Hubble Space Telescope, a dále dva pozemní dalekohledy v chilských Andách: Blanco Telescope na Cerro Tololo (průměr objektivu 4 m) a Gemini South Telescope (průměr objektivu 8 m).

Hnědý trpaslík Cha 110913-773444 se nachází ve vzdálenosti 500 světelných roků, v souhvězdí Chameleona. Jeho stáří bylo určeno na pouhé 2 milióny roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Protoplanetární prachoplynný disk kolem hnědého trpaslíka byl zaregistrován pouze pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu. V průběhu dalšího vývoje zde mohou vzniknout planety.Dříve objevený hnědý trpaslík OTS 44 o hmotnosti 15 hmotností Jupitera je rovněž obklopen protoplanetárním diskem. Objev byl učiněn rovněž na základě pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu.

Na připojeném obrázku je porovnání hypotetické planetární soustavy kolem hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 (vpravo nahoře) s planetární soustavou kolem hvězdy 55 Cancri (v souhvězdí Raka), jejíž hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce. Doposud byly u této hvězdy objeveny 4 planety, nelze vyloučit ani přítomnost několika menších planet zemského typu.

Hmotnost hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 je srovnatelná s hmotností některých v nedávné době objevených exoplanet, obíhajících kolem blízkých hvězd, podobných Slunci. Astronomové se domnívají, že i kolem málo hmotných objektů - hnědých trpaslíků - mohou vzniknout plynné planety (malí plynní "obři") a několik kamenných planet zemského typu.

Zdroj: www.science
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6914x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce