logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Odrazy noční oblohy od největšího zrcadla na světě
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Vodní led pod povrchem Marsu detekován! 2005.12.01 21:43
MARSIS_1.jpg Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.

Podpovrchové vrstvy Marsu byly až doposud neprobádaným teritoriem. Pouze na několika místech došlo k obnažení podpovrchových vrstev uloženého materiálu, jejichž charakteristiky mohly být zkoumány například v oblastech povrchových impaktních kráterů či na svazích dlouhých údolí a kaňonů.

Na základě provedených výzkumů pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding), které se uskutečnily v posledních letních týdnech, se již změnil náš pohled na rudou planetu. K našim poznatkům o Marsu přibyly informace o další dimenzi planety - o jejích podpovrchových vrstvách, tj. o svrchní části jejího "nitra". MARSIS_2.jpg

První pozorování odhalila téměř kruhovou strukturu o průměru 250 km, mělce zabořenou pod povrchem nížiny v oblasti Chryse Planitia ve středních šířkách planety Mars. Tuto strukturu vědci popisují jako ukrytý "bazén" impaktního původu, pravděpodobně obsahující tlustou vrstvu materiálu, bohatého na vodní led.

První vzrušující obrázek podpovrchových vrstev sestavil tým pracovníků kolem radaru MARSIS na základě odrazů radiových vln, vysílaných radarem, které pak procházely horninou do hloubky až 5 km, a když se odrazily zpět, nesly s sebou informace o složení vrstev, kterými pronikaly. Na základě těchto pozorování byla odhalena prstencová struktura, která může být interpretována jako okraj jednoho či více valů velkého impaktního kráteru. Dno této struktury se nachází v hloubce 1,5 až 2,5 km. Data, získaná pomocí radaru MARSIS, umožní astronomům lépe studovat chronologii vývoje povrchu planety Mars. MARSIS_3.jpg

Pomocí radaru MARSIS byly také studovány vrstvy depozitů v oblasti kolem severního pólu planety, v oblasti mezi 10° až 40° východní délky. Dvě výrazná a odlišná echa byla získána odrazem od horní vrstvy usazenin a od podpovrchového rozhraní mezi dvěma odlišnými vrstvami. Na základě analýzy těchto záznamů byli vědci schopni zjistit, že se v této oblasti nachází vrstva téměř čistého studeného vodního ledu o tloušťce přes 1 km, ležící pod vrstvami bazaltického regolitu.

Tým astronomů zatím nezískal přesvědčivý důkaz o přítomnosti kapalné vody pod povrchem Marsu, avšak výzkum teprve začal. Aparatura MARSIS je schopna odhalit podpovrchové struktury, které není možné objevit žádným jiným způsobem. Jedná se o italsko-americký přístroj, na jehož vývoji se podílela Italská kosmická agentura (ISA) a univerzita v Římě ve spolupráci s Laboratoří tryskového pohonu (JPL, NASA).

Popisy k obrázkům:

Obrázek č. 1. Tento "radargram" - obrázek vytvořený na základě registrovaného odrazu radiových vln - ukazuje kruhovou strukturu o průměru přibližně 250 km, která se nachází pod povrchem Marsu a která je interpretována jako pánev impaktního původu. Dvě velmi podobné "ozvěny" byly získány na dvou obězích, vzdálených od sebe 50 km. Kruhová struktura není viditelná na povrchu planety. Na spodním obrázku je vidět vodorovná linie, představující pravděpodobně dno impaktního kráteru v hloubce 1,5 až 2,5 km.

Obrázek č. 2. Topografická mapa zachycuje oblast Marsu, kde byla sondou Mars Express detekována podpovrchová struktura o průměru 250 km. Rozdíl mezi nejnižším terénem (fialová barva) a nejvyššími útvary (červená barva) činí 1 km. Okraje podpovrchové struktury byly zaregistrovány sondou na obězích č. 1892 (červené oblouky) a č. 1903 (bílé oblouky). Žádné kruhové povrchové struktury nejsou v této oblasti zřetelné.

Obrázek č. 3. Vrstva podpovrchových depozitů na radarovém záznamu v okolí severního pólu Marsu (horní obrázek). Šířka obrázku představuje 458 km. Spodní obrázek vznikl na základě měření pomocí laserového výškoměru MOLA na palubě sondy Mars Global Surveyor. Radarový odraz se na horním obrázku rozštěpil na dvě větve, směřující od středu obrázku směrem doprava. V tomto místě přelétávala sonda z oblasti hladkých plání nad vyvýšené vrstvy usazenin v pravé části obrázku. Horní "čára" představuje odraz od vrchní vrstvy usazenin, zatímco spodní čára je odraz od rozhraní mezi usazeninami a podložím.

Intenzita odrazu od spodního rozhraní naznačuje, že se s největší pravděpodobností jedná o čistý vodní led. Časový rozdíl mezi dvěma "ozvěnami" radiového signálu v pravé části obrázku činí 21 mikrosekund, což představuje vrstvu ledu o tloušťce 1,8 km. Na základě měření laserového výškoměru MOLA byl naměřen výškový rozdíl 2 km.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7899x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce