Na základě analýzy dat a fotografií, pořízených před vlastním impaktem, astronomové detekovali vodní led na třech malých oblastech na povrchu jádra komety Tempel - 1 (viz obrázek). Je to vůbec poprvé, kdy byl led detekován přímo na pevné povrchu kometárního jádra. "Tyto výsledky ukazují, že vodní led se na povrchu jádra nachází, nikoliv však ve velkém množství," říká vedoucí týmu astronomů Jessica Sunshine (Science Applications International Corporation). "Tento nový objev je velmi významný, protože ukazuje, že naše technika je efektivní při hledání ledu, který se nachází na povrchu kometárního jádra," dodává Michael A´Hearn (University of Maryland). Kde je led? Přímým pozorováním zrníček ledu a vodní páry v "atmosféře" komety astronomové již dlouhou dobu věděli, že "špinavé sněhové koule", jak jsou někdy komety nazývány, musí rozhodně obsahovat značné množství vodního ledu. Před realizací mise Deep Impact jsme neměli žádné znalosti o tom, jak je tento led rozložen mezi povrchem, podpovrchovými oblastmi a nitrem kometárního jádra. Autoři článku tvrdí, že i před realizací projektu Deep Impact existovalo několik pozorování kometárních jader, která nebyla zahalena do tzv. komy, tedy jakési kometární atmosféry. Mezi dřívějšími kosmickými sondami ke kometám, které poskytly důležité informace, byla mise sondy Deep Space - 1 ke kometě Borrelly, která neúspěšně pátrala po přítomnosti vodního ledu a dalších těkavých látek na povrchu kometárního jádra. Neúspěšná byla rovněž dosavadní pozorování pozemními dalekohledy. Fakt, že tým astronomů kolem sondy Deep Impact objevil led pouze na několika místech povrchu jádra komety Tempel - 1, téměř vylučuje možnost, že zde existují další zásoby vodního ledu, ukrytého na neosvětlených - a tedy nepozorovaných - oblastech povrchu. Povrchový led, který byl nyní detekován, však nebyl lokalizován v místě srážky projektilu sondy s povrchem komety. Z toho vyplývá, že vodní led a vodní pára, která byla již dříve detekována na základě analýzy vyvrženého materiálu při impaktu, musela pocházet z ledu v podpovrchových vrstvách, nikoliv z ledu na povrchu jádra komety. Světlé skvrny na tmavém povrchu Jakmile se kometa přiblíží ke Slunci, uvolňují se z jejího jádra plyny a prach, vytvářející oblak (tzv. komu), obklopující jádro komety, které díky tomu nelze přímo pozorovat. Výjimku tvoří pozorování pomocí některých přístrojů na palubě kosmických sond, které se přiblíží do těsné blízkosti komety. To byl i případ sondy Deep Impact.  Fotografie, pořízené pomocí přístrojů HRI (High Resolution Instrument) a MRI (Medium Resolution Instrument) s vysokým a středním rozlišením, ukazují tři malé oblasti, které jsou o 30 % jasnější než okolní povrch. Tyto tři oblasti se jevily jako jasnější oblasti i v oboru ultrafialového záření, avšak byly poněkud tmavší při pozorování v oboru blízkého infračerveného záření. Kombinace výsledků vede jednoznačně k závěru, že se jedná o vodní led. Bylo také zjištěno, že oblasti pokryté vodním ledem představují pouze 0,5 % pozorovaného povrchu jádra komety Tempel - 1. Tým astronomů také zjistil, že dvě ze tří míst pokrytých ledem se nacházejí na studenějších místech povrchu jádra. Stereoskopické obrázky ukazují, že největší oblast vodního ledu se nachází v jakési "nížině" zhruba 80 m pod okolním terénem. Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
