logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
M31: Galaxie v Andromedě
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
TP: Planeta Mars se s námi "loučí" v souhvězdí Býka 2006.02.15 19:13

Od 7. listopadu 2005, kdy nastala poslední opozice Marsu (tzn., že planeta byla ze Země pozorovatelná v opačném směru než Slunce) se Mars od nás postupně vzdaluje. Příští opozice nastane na Štědrý den roku 2007. K opozicím dochází průměrně po dvou letech a 49 dnech. Obvykle několik dnů před opozicí nebo po ní se také Mars nejvíce přiblíží k Zemi. To je vždy spojeno s dobrými pozorovacími podmínkami, protože planeta je blíž k Zemi než obvykle. Možnost pozorovat planetu Mars při jejím loňském přiblížení nás opustila, ale Mars se s námi v těchto dnech "loučí" v souhvězdí Býka, kde na obloze prochází nedaleko hvězdokupy Plejády.

Tiskové prohlášení ČAS č. 81.

16. února večer jej spatříme necelé tři stupně jižně od této hvězdokupy (bude tedy pod ní). Mars stále patří mezi jasná tělesa na obloze a v seskupení s hvězdokupou Plejády, která vypadá jako velmi malinkatý "Velký vůz" je v souhvězdí Býka očima snadno nalezitelný. 22. února se pak ocitne ve "zlaté bráně ekliptiky" mezi nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka Aldebaranem a Plejádami. I toto seskupení bude dobře pozorovatelné očima. Mars je na obloze většinu noci, zapadá dvě hodiny po půlnoci.

Kromě Marsu můžeme v těchto dnech spatřit na obloze další planety viditelné okem. Merkur se objevuje v druhé polovině února večer nízko nad západem, promítá se do souhvězdí Vodnáře. Velmi jasná Venuše (17.2. je nejjasnější z celého roku) září na ranní obloze jako jitřenka nevysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Střelce, Jupiter se promítá do souhvězdí Vah a je nad obzorem ve druhé polovině noci. Obloze však nyní vévodí Saturn v Raku poblíž hvězdokupy Jesličky. Je viditelný celou noc. I když opozice Saturnu nastala 27. ledna 2006, výhodné pozorovací období bude ustupovat jen zvolna. I v průběhu celého zbytku zimy a téměř celé jaro bude tato planeta ozdobená prstencem stále na našem večerním nebi a pohled na ni dalekohledem bude pěkným zážitkem.

Mars je ze všech známých těles Zemi nejpodobnější. Jeho sluneční den trvá jen o 40 minut déle než náš. Má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země, proto se na jeho povrchu střídají roční doby. Ty jsou ovšem delší, protože Marsův rok je také delší - 687 pozemských dní. Povrch se podobá pozemské polární pustině a jako na pouštích tu pozorujeme písečné přesypy. Do výšky se zvedají mohutné sopky shodné s pozemskými, některé jsou však větší než ty pozemské. Vulkán Olympus Mons vystupuje 23 kilometry nad okolí a má průměr 550 kilometrů. Zdá se však, že už je vyhaslý. Mars měl kdysi husté ovzduší a severní polokouli pokrýval mělký oceán, do něhož se vlévaly mocné veletoky. Mars je však od Slunce dál než Země a má i desetkrát menší hmotnost. Proto přišel o většinu atmosféry i vody a promrzl. Marsovo ovzduší je nyní tak řídké, že na jeho povrchu nemůže existovat kapalná voda. Ta se tam vyskytuje jen jako vodní pára nebo jako ledové krystalky a led, a to hlavně v polárních oblastech, kde tvoří takzvané polární čepičky dobře pozorovatelné i menšími dalekohledy. Hodně ledu a možná i zvodnělé vrstvy zůstaly pod povrchem. Na obloze je Mars nápadný svou načervenalou barvou, která je způsobena velkým obsahem oxidu železa v povrchových horninách planety. Mars je menší než naše Země, jeho průměr je jen o málo větší než zemský poloměr. Mars má dva měsíce - Phobos a Deimos.

Spolehlivou informaci o tom, kdy byla planeta Mars poprvé pozorována, nemáme k dispozici. Pravděpodobně to ale bylo kolem roku 3000 až 4000 před n.l. Všechny velké středověké civilizace, Egypťané, Babyloňané a Řekové, věděli o této "putující hvězdě" a daly jí svá jména. Zpravidla se v názvu objevovala charakteristická červená barva jako Červený objekt, Nebeský oheň, Pochodeň nebo Bůh války.

Otevřená hvězdokupa Plejády (označená v katalogu jako M 45 a v češtině nazývaná Kuřátka) v souhvězdí Býka patří podle záznamů k nejstarším známým objektům na obloze. Hvězdy tvořící Plejády jsou od nás vzdáleny 380 světelných roků a zaujímají prostor o rozměru 20 světelných roků. Hvězdokupa je vidět očima, kdy podle pozorovacích podmínek můžeme spatřit přibližně od 6 do 11 hvězd. Dalekohled jich ukáže desítky. Otevřené hvězdokupy jsou fyzikálně příbuzné skupiny hvězd, které drží pohromadě vzájemnou gravitační přitažlivostí. Proto se rozprostírají v omezené oblasti vesmíru, typicky mnohem menší než je jejich vzdálenost od nás, takže se všechny nacházejí zhruba ve stejné vzdálenosti. Pravděpodobně vznikly z rozsáhlých kosmických mračen plynu a prachu. V mnoha mračnech, které jsou vidět jako jasné difúzní mlhoviny, dochází stále ke tvorbě hvězd a tak můžeme pozorovat vytváření velmi mladých hvězdokup. Proces vytváření zabírá pouze značně krátký čas v porovnání se životností hvězdokupy, a tak jsou všechny podobného stáří. Většina hvězd se vytvořila ze stejné difúzní mlhoviny, a tak mají podobné počáteční chemické složení.

Zdroje informací:
http://planety.astro.cz/ - o planetách a dalších tělesech sluneční soustavy
http://objekty.astro.cz/ - o hvězdokupách, mlhovinách a galaxiích
http://www.astro.cz/cz/download/ - minulá tisková prohlášení a zprávy

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word

  Suchan Pavel   Zobrazeno: 6931x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce