logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Pluto v noci
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Vznikly měsíce Pluta při velké srážce? 2006.02.27 10:34
Pluto_impact.jpg Tým amerických astronomů, jehož vedoucím je Alan Stern (Southwest Research Institute - SwRI) se domnívá, že dva nedávno objevené malé měsíce Pluta vznikly stejným způsobem, jako měsíc Charon: při srážce Pluta s jiným velkým kosmickým tělesem. Astronomové se domnívají, že i v okolí dalších dvojitých těles Kuiperova pásu se mohou ukrývat doposud neobjevené měsíce. Malé měsíce, obíhající kolem Pluta, mohou rovněž uvolňovat drobné částice a vytvářet tak prstenec.

"Důkaz toho, že malé měsíce vznikly při zrození Charona v důsledku kosmické srážky, je nasnadě: vychází z poznatku, že malé měsíce obíhají kolem Pluta ve stejné rovině jako Charon," říká Alan Stern.

"Potvrzení tohoto scénáře vyplyne z upřesnění parametrů oběžných drah měsíců, z měření jejich rotačních period a z určení jejich hustot a povrchového složení," doplňuje spoluautor článku Hal Weaver (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory).

Velké i malé srážky byly hlavním procesem, který především v minulosti formoval v mnoha ohledech naši Sluneční soustavu. Astronomové použili počítačové simulace za účelem studia formování těles v důsledku impaktů na škále mnohem větších rozměrů, než lze simulovat v laboratořích. Podobná velká kolize jako ta, která přispěla ke vzniku Charona a dalších malých měsíců Pluta, je s největší pravděpodobností odpovědná i za vznik našeho Měsíce.

"Myšlenka, že všechny doposud známé měsíce Pluta jsou důsledkem velkého impaktu, se nyní zdá být přesvědčivá. Další simulace určí základní charakteristiky impaktu, nutné k vytvoření všech tří měsíců Pluta. Výsledky by rovněž měly přispět k objasnění nejasností v počáteční dynamické historii Kuiperova pásu," dodává Robin Canup, ředitel SwRI, který v roce 2005 publikoval doposud nejdetailnější model vzniku Charona při velkém impaktu.

Na základě rozšiřování poznatků, že binární "ledoví trpaslíci" jako je dvojice Pluto-Charon, jsou běžně zastoupeni v Kuiperově pásu, dochází tým objevitelů měsíců Pluta k předpokladu, že další početné trojice, čtveřice či vícenásobné systémy malých těles budou v budoucích letech v Kuiperově pásu skutečně objeveny.

"Pátrání po malých satelitech kolem těles Kuiperova pásu je však velmi obtížné, protože v důsledku jejich velké vzdálenosti od Slunce se jedná o velmi slabé objekty. Následkem toho vlastně nevíme, jak časté jsou případy, kdy kolem většího tělesa v Kuiperově pásu obíhá několik satelitů," dodává další spoluautor práce Andrew Steffl (SwRI). "Jednou z možností je pátrat po měsících u těles, která byla z oblasti Kuiperova pásu vymrštěna a nasměrována blíže ke Slunci. Doposud bylo objeveno asi 160 objektů, které označujeme termínem Kentauři. Obíhají po výstředných drahách mezi drahami velkých planet Jupiter a Neptun. Jsme přesvědčeni, že pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST se nám podaří měsíce Kentaurů objevit."

Další ze spoluautorů výzkumu Bill Merline (SwRI) k tomu dodává: "Jestliže opravdu malé měsíce Pluta generují částice v důsledku impaktů jiných drobných částic na jejich povrch, jak se domníváme, pak by se zde mohl vytvořit první systém prstenců kolem pevného tělesa, na rozdíl od obřích plynných planet v naší Sluneční soustavě." (Připomeňme jen, že vznik prstence se ve vzdálené budoucnosti zhruba 100 miliónů roků očekává také u planety Mars v důsledku slapového narušování povrchu měsíce Phobos, který se pomalu přibližuje k Marsu.) Pluto_moon.jpg

Dva nové měsíce Pluta objevili astronomové v květnu 2005 (viz článek Změna statistik: Pluto má 3 měsíce!) pomocí kamery ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu. Nová pozorování se uskutečnila 15. 2. 2006. Na 2. 3. 2006 jsou naplánovány další výzkumy. Očekává se upřesnění barvy povrchu měsíců, jejich velikosti a tvaru. Na základě nových poznatků budou upřesněny představy o procesu jejich vzniku a vývoje.

Zdroj: spaceflightnow a spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7462x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce