logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hluboké pole: Mlhoviny ve Střelci
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Kometa TEMPEL 1 vydává další tajemství 2006.04.04 14:18
Tempel_1.jpg Tým amerických a anglických vědců, jehož vedoucím je Dick Willingale z univerzity v Leicesteru, použil astronomickou družici s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) k pozorování následků srážky projektilu, který se oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact, s jádrem komety TEMPEL 1. Připomeňme, že sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 a ke srážce s kometou došlo 4. 7. 2005.

Dr. Dick Willingale informoval v úterý 4. 4. 2006 na konferenci UK 2006 National Astronomy Meeting, která se koná v Leicesteru, že družice SWIFT zjistila postupný růst jasnosti komety v oboru rentgenového záření v době po impaktu. Toto vzplanutí rentgenového záření trvalo celkem 12 dnů. "Pozorování z družice SWIFT prozrazují, že velké množství vody bylo uvolňováno po mnohem delší dobu, než se původně tvrdilo," říká Dick Willingale. 2004-0729swift-sm.jpg

Astronomická observatoř SWIFT věnuje většinu svého času pozorování objektů vzdáleného vesmíru, avšak její parametry umožňují pozorování mnoha různých objektů na každém jejím oběhu. Dr. Willingale použil tuto družici k dlouhodobému monitorování emise rentgenového záření komety TEMPEL 1 před a následně po srážce s impaktorem, uvolněným ze sondy Deep Impact.

Rentgenové záření poskytlo přímá měření toho, jak velké množství materiálu bylo vyhozeno do okolního prostoru při impaktu. Je to proto, že rentgenové záření vznikalo při procesu, kdy nově uvolněná voda byla vyhozena do řídké atmosféry v okolí jádra komety a zde byla bombardována částicemi slunečního větru o vysokých energiích.

"Dřívější pozorování z období před vlastní srážkou vedla k závěru, že kometa je spíše slabým zdrojem rentgenového záření. K uvolňování materiálu docházelo nadále i po impaktu, proto docházelo ke vzniku rentgenového záření po delší dobu," doplňuje Paul O´Brien, rovněž z univerzity v Leicesteru. ace_spacecraft.jpg

Intenzita vznikajícího rentgenového záření závisí na množství uvolněné vody z jádra komety a dále na hustotě proudu částic, uvolněných ze Slunce v podobě tzv. slunečního větru. Sluneční vítr neustále monitoruje například družice ACE (Advance Composition Explorer, start v srpnu 1997). Na základě těchto údajů tým astronomů vypočítal množství částic slunečního větru, které se dostaly do blízkosti komety v době pozorování jejího rentgenového záření.

Kometa TEMPEL 1 je spíše málo jasná kometa s produkcí vody zhruba 16 000 tun za den. Avšak po srážce s impaktorem vzrostla její produkce na 40 000 tun za den, což trvalo v období 5 až 10 dnů po impaktu. Za dobu pozorovaného zvýšení jasnosti komety v oboru rentgenového záření dosáhlo celkové množství vody, uvolněné řízenou srážkou, celkem asi 250 000 tun.

Jedním z úkolů mise Deep Impact bylo určit, jaká je příčina občas pozorovaných zjasnění komet. Podle některých teorií jsou takováto zjasnění způsobována dopady meteoritů na povrch jádra komety. Ačkoliv byl průběh srážky pozorován v širokém spektru elektromagnetického záření, většina pozorování byla zaměřena na sledování procesů bezprostředně po srážce. Po 5 dnech pozorování ve viditelném světle se například ukázalo, že kometa byla nerozeznatelná od původního stavu před impaktem. To je v ostrém protikladu s pozorováním v oboru rentgenového záření.

Analýza změn intenzity rentgenového záření na základě pozorování detektory na družici SWIFT napovídá, že po srážce vznikalo intenzivní rentgenové záření především proto, jelikož do okolí kometárního jádra bylo dlouhodobě vyvrhováno velké množství vody.

Zdroj: spaceflightnow a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7121x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce