logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Sluneční protuberance z SDO
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Nové představy o vzniku planety Merkur 2006.04.07 15:23
protomercury_formation1.jpg Nové počítačové simulace vzniku planety Merkur ukazují, že velké množství materiálu bylo vyvrženo do okolního prostoru v době před 4,5 miliardami roků, když se s pra-Merkurem srazil velký asteroid. Tyto simulace, které sledovaly dráhu vyvrženého materiálu v průběhu několika miliónů roků, vrhají nové světlo na otázku, proč má Merkur mnohem vyšší hustotu, než bylo očekáváno. Dále vyšlo najevo, že část vyvrženého materiálu z planety Merkur zasáhla Venuši i Zemi.

Hmotnost pra-Merkura činila asi 2,2 současné hmotnosti planety Merkur. Asteroid (nebo spíše planetesimála) měl hmotnost zhruba 2krát menší než současný Merkur. Z vysoké hustoty Merkura vyplývá, že planetu tvoří těžké kovové jádro, obklopené tenkým pláštěm a kůrou. Po srážce většina materiálu z vnějších částí planety v podobě silikátů unikla do okolního prostoru.

"Merkur je neobyčejně hustou planetou, což naznačuje, že obsahuje mnohem více kovového materiálu, než by se dalo čekat pro planetu její velikosti. Domníváme se, že Merkur vznikl z velkého mateřského tělesa, které bylo postiženo katastrofickou kolizí," říká Dr. Jonti Horner, který prezentoval tyto výsledky 5. 4. 2006 na Royal Astronomical Society´s National Astronomy Meeting.

K řešení tohoto problému použil Dr. Horner se spolupracovníky z univerzity v Bernu dva soubory rozsáhlých počítačových simulací. V prvním ověřovali chování materiálu protoplanety a přilétajícího kosmického projektilu v okamžiku srážky. Tyto provedené simulace jsou doposud nejdetailnější. Sledovaly enormně velké množství částic a realisticky modelovaly chování různorodého materiálů dvou těles. protomercury_formation2.jpg

Na konci první počítačové simulace husté těleso planety Merkur zůstalo obklopeno rychle unikajícími úlomky materiálu. Dráhy vyvržených částic pak byly vloženy do druhé simulace, která sledovala jejich pohyb po dobu několika miliónů roků. Vyvržené částice buďto dopadly na planety, byly vyhozeny do meziplanetárního prostoru nebo zamířily ke Slunci, kde zanikly. Ve druhé fázi simulace byly sledovány osudy 10 000 částic.

Výsledky práce dovolují určit, jak velké množství materiálu spadlo zpět na Merkura, a jaké byly další možné dráhy, kterými úlomky opustily okolí planety, aby zamířily do meziplanetárního prostoru. Skupina astronomů zjistila, že osud úlomků záleží jednak na poloze místa na povrchu planety Merkur, kde dopadl "vetřelec", jednak na poloze planety na oběžné dráze kolem Slunce, a dále na úhlu, pod kterým kolidující těleso dopadlo na povrch planety Merkur. protomercury_formation3.jpg

Zatímco ryze gravitační teorie naznačují, že velké úlomky mohly dopadnout zpět na povrch Merkura, počítačové simulace naznačují, že trvalo asi 4 milióny roků, než 50 % vyvrženého materiálu dopadlo zpět na planetu. Za tuto dobu se mnoho z vyvržených úlomků vzdálilo pryč v důsledku tlaku slunečního záření. To vysvětluje, proč má Merkur mnohem menší rozměry, než se očekávalo.

Simulace také ukazují, že některé vyvržené částice mohly zamířit směrem k Venuši a Zemi. Ačkoliv je to jen malý zlomek hmoty, přesto to ilustruje, že materiál mohl být mezi vnitřními planetami přemísťován velice snadno. Vypočítané množství materiálu, které mohlo být vyvrženo při takovéto katastrofě z pra-Merkura na Zemi, je pravděpodobně až 1,65.10^19 kg.

Vědci z Bernu netvrdí, že tento popsaný scénář je jediný možný, ale očekávají, že výsledky průzkumu Merkura sondou Messenger, která bude v roce 2011 navedena na oběžnou dráhu kolem planety, jim dají za pravdu.

Tři připojené obrázky zachycují průběh impaktu a jeho následky v prvních 3 hodinách po srážce. Červená barva představuje kovová jádra objektů, zatímco modrá barva vyznačuje lehčí materiál, tvořící plášť těles (tzv. silikáty).

Zdroj: spaceflightnow a www.ras.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7638x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce