logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Měsíc a Venuše nad Cannon Beach
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
21. Června nastane letní slunovrat 2006.06.21 08:44

21. června 2006 ve 14 hodin 26 minut středoevropského letního času začne astronomické léto. V tomto okamžiku dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu a bude tak v průběhu roku nejvýše nad obzorem (v pravé poledne v den letního slunovratu u nás bude 63,5 stupně nad jihem, zatímco v době zimního slunovratu je to jen 16,5 stupně), vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci.

Ve středu 21. června proto nastává i nejdelší den a samozřejmě také nejkratší noc. V noci se navíc Slunce noří pod obzor velmi mělce. Proto jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. V období od 31.5. do 10.7. dokonce nenastává ani tzv. astronomická noc, která je definována polohou Slunce níže jak 18 stupňů pod obzorem. Tak hluboko se Slunce v tomto období neponoří, po celou noc trvá v tomto období jen astronomický soumrak.

Na obratníku Raka Slunce projde o letním slunovratu nadhlavníkem, naopak na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem. Toto pověstné půlnoční Slunce bychom mohli zahlédnout i od nás, pokud bychom se o půlnoci dokázali vznést nad naši krajinu do výšky "jen" 280 kilometrů. Svítilo by oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice, které v té době nad střední Evropou prolétají. Proto je v červnu vidět nejvíc umělých družic. Vypadají jako hvězdy a naprosto tiše se pohybují všemi směry mezi skutečnými hvězdami.

Datum letního slunovratu nepřipadá vždy na 21. červen, ale může se měnit, a to z těchto důvodů:

  1. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5h 49min. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu "předběhne" o 24h - 5h 49min = 18h 11min. Přitom může dojít i ke změně data letního slunovratu na 20. červen.
  2. V našem řehořském kalendáři vystupuje 400letý cyklus. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší rozdíly. Proto v první polovině 21. století připadne letní slunovrat 41krát na 21. 6. a devětkrát na 20. 6., pokud vycházíme ze středoevropského letního času. Na 20. červen připadne letní slunovrat v letech 2020 (poprvé od roku 1796), 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048 a 2049.
  3. K pomalým změnám dochází i změnami zemské dráhy. Dnes je z ročních dob nejdelší právě léto a velmi zvolna se ještě prodlužuje. V roce 4000 bude léto o 6 hodin 43 minut delší než dnes. Teprve poté se začne zkracovat.

Astronomické léto je doba od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Na severní polokouli je to období od 21. června do 23. září. Den se v něm zkrátí z přibližně 16 hodin na 12 hodin. Na jižní polokouli je v tuto dobu astronomická zima. Klimatologické léto je období mezi 1. červnem a 31. srpnem. Vegetační léto je roční doba, kdy jsou průměrné denní teploty vyšší než 15 stupňů C. Závisí na nadmořské výšce krajiny.

Letní obloha nabízí pohled na Letní trojúhelník, který tvoří tři nejjasnější hvězdy letní oblohy - Vega v souhvězdí Lyry, Deneb v souhvězdí Labutě a Altair v souhvězdí Orla. V létě je také velmi pěkný pohled na Mléčnou dráhu, která září v plné kráse. Její stříbřitý a rozeklaný pás se klene od jihu vysoko nad východem až k severu. Na letní oblohu patří také nejznámější meteorický roj Perseidy. Perseidy budou v činnosti od 19.7. do 26.8., nejzajímavější však bude noc z 12. na 13. srpna 2006, kdy nastane maximum meteorického roje se zhruba 60 jasnými meteory za hodinu.

Na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, která je nejen hvězdárnou, ale také pěkně upraveným arboretem s řadou vzácných dřevin, byly v letech 1998 - 2001 instalovány kamenné skulptury. Jedna z nich nese název Od slunovratu ke slunovratu (autor Zdenek Hůla - žula, 260 x 32 x 44 cm, 1998). Snoubí se v ní umění a přírodní zákony. Tato žulová skulptura počítá s účinkem pronikajícího slunečního světla v přirozeném cyklu. Právě v době letního i zimního slunovratu a jarní i podzimní rovnodennosti je zde možné spatřit průnik slunečního paprsku. Skulptura má jeden vertikální řez a tři horizontální zářezy. V místech, kde se setkávají, pronikne sluneční paprsek otvory v křížení v pravé poledne v den, kdy nastává začátek dalšího ročního období. Paprsek tak o letním slunovratu v roce 2006 pronikne ve 13 hodin 1 minutu a 44 sekund. Kamenná skulptura se nachází u muzea v nejstarší části hvězdárny. Vždy se u ní v den začátku dalšího ročního období scházejí astronomové z observatoře i návštěvníci.

  Suchan Pavel   Zobrazeno: 7269x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce