logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Jezera na Titanu přece jen existují? 2006.07.25 11:26
PIA08630_Titan.jpg Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.

Astronomové přemýšlejí o tom, že kapalný metan či etan mohl na Titanu vytvořit jezera, zejména poblíž poněkud chladnějších polárních oblastí. Ta tomto obrázku je vidět rozmanitost tmavých skvrn, některé, jak se zdá, jsou spojeny s kanály, směřujícími do jezer nebo z nich. Tato koryta mají tvar, který velmi nápadně napovídá, že byly vyhloubeny proudící kapalinou. Některé z těchto tmavých oblastí a spojujících kanálů jsou naprosto černé, což znamená, že neodrážejí vůbec žádné radiové záření, vysílané radarem. Z toho vyplývá, že musí být mimořádně hladké.

V některých případech okraje, které můžeme pozorovat kolem tmavých skvrn, doslova vnucují myšlenku, že se jedná o depozity, vytvořené po vypaření přítomné kapaliny. Hojný výskyt metanu v atmosféře Titanu umožňuje za stávajících podmínek jeho existenci v podobě kapaliny. Stejně tak se zde může vyskytovat kapalný etan, nikoliv však kapalná voda. Ze všech těchto důvodů dospěli astronomové k závěru, že tmavé oblasti na Titanu jsou metanová či etanová jezera, vytvořená na jediném tělese ve Sluneční soustavě kromě naší Země. Tato jezera se mohou průběžně zvětšovat a zmenšovat, vítr může měnit nerovnost jejich hladiny. Opakovaná pozorování by měla prověřit, zda se opravdu jedná o oblasti vyplněné kapalinou.

Tyto dva radarové snímky byly pořízeny 22. 7. 2006 radarem se syntetickou aperturou na sondě Cassini. Horní obrázek má střed kolem bodu o souřadnicích 80° severní šířky a 92° západní délky. Zachycuje oblast o rozloze přibližně 420 x 150 km. Spodní obrázek má střed v bodě o souřadnicích 78° severní šířky a 18° západní délky. Radarem studovaná plocha má rozměr přibližně 475 x 150 km. Nejmenší detaily, rozlišitelné na těchto snímcích, mají průměr 500 m. Sonda Cassini prolétla nad povrchem měsíce Titan ve vzdálenosti 950 km.

Obdobné tmavé útvary (jezera) byly objeveny na snímcích z radaru, které zachycují oblast s názvem Xanadu, při průletu 30. 4. 2006. Velikost studované oblasti je 400 x 150 km a nejmenší rozlišitelné detaily mají průměr 350 m. Kromě toho lze na některých snímcích zřetelně spatřit útvary, připomínající dlouhá koryta meandrujících řek, kterými mohla v minulosti proudit kapalina (s největší pravděpodobností kapalný metan či etan).

Americká sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Na oběžnou dráhu kolem Saturnu byla navedena 1. 7. 2004. Její součástí byl také evropský modul Huyghens, který se 25. 12. 2004 oddělil a 14. 1. 2005 přistál na povrchu měsíce Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7701x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce