logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mléčná dráha na pyramidou opeřeného hada
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Sonda Mars Reconnaissance Orbiter v závěrečné fázi úpravy dráhy 2006.08.30 12:28
mroaerobraking.jpg Americká kosmická sonda Mars Reconnaissance Orbiter (start 12. 8. 2005) zahájila poslední a nejrychlejší část tzv. aerobrakingu, což je proces, při němž využívá tření při průletu horními vrstvami atmosféry Marsu ke snižování výšky oběžné dráhy na požadovanou hodnotu.

Po absolvování téměř 400 oběhů kolem planety, kdy se na každém z nich "ponořila" do atmosféry v době největšího přiblížení k povrchu Marsu (tj. při průletu pericentrem dráhy), došlo ke snížení tzv. apocentra (bod na dráze, kdy je sonda nejdále od planety) na vzdálenost 1100 km. Dne 25. srpna 2006 absolvovala sonda jeden oběh kolem rudé planety za 2 hodiny a 7 minut. Od navedení na oběžnou dráhu 10. 3. 2006 došlo k její podstatné změně. Porovnejte sami: v době zahájení aerobrakingu počátkem dubna 2006 apocentrum dráhy sondy leželo ve vzdálenosti 43 000 km od povrchu planety a jeden oběh sondy trval přibližně 35 hodin. Použitím metody aerobrakingu k úpravě dráhy sonda "ušetřila" zhruba 600 kg pohonných látek, které by jinak musela nést na své palubě k zajištění navedení na požadovanou dráhu.

V nejnižší části své dráhy se sonda při každém průletu atmosférou přibližuje k povrchu planety na vzdálenost 100 km. Tato hodnot kolísá v rozsahu několika procent nahoru či dolů v důsledku nehomogenit v gravitačním poli Marsu a v důsledku přizpůsobování dráhy pomocí malých korekcí, které udržují rovnováhu mezi intenzitou atmosférického brždění a ohřevem sondy při průletu atmosférou s proměnlivou hustotou.

Při každém průletu atmosférou zaznamenává sonda její hustotu, a to na příletové i odletové části dráhy v průběhu aerobrakingu. Tyto informace jsou využívány k určení charakteristických změn atmosféry, které pomohou letovému týmu navrhovat potřebné manévry při řízení sondy. Tato data budou rovněž analyzována za účelem pochopení struktury a charakteru proudění v horních vrstvách atmosféry Marsu.

Požadovaná oběžná dráha pro systematický výzkum Marsu pomocí šesti vědeckých přístrojů na palubě sondy se bude nacházet ve výšce 320 km nad severním pólem planety a 255 km nad jižním pólem. Jedná se tedy o tzv. polární heliosynchronní dráhu. To mj. znamená, že dráha sondy nad zkoumaným povrchem Marsu povede vždy za stejných světelných podmínek (ve 3 hodiny odpoledne místního času při průletu nad rovníkem). Jeden oběh sonda vykoná za 1 hodinu a 53 minuty. Za jeden den absolvuje 12 oběhů kolem planety. První etapa výzkumu by měla skončit v listopadu 2008. Na základě dlouhodobého detailního snímkování bude možné odhalit i drobné změny na povrchu planety Mars.

Řídící tým předpokládá, že na dráhu v požadované vzdálenosti a tvaru se sonda dostane v polovině září. Budou k tomu zapotřebí ještě dva korekční manévry za účelem zvýšení pericentra dráhy na požadovanou hodnotu. Hlavní fáze vědeckého výzkumu bude zahájena počátkem listopadu, po období přerušeného spojení se sondou v důsledku přiblížení Marsu ke Slunci při pohledu ze Země (23. října 2006 nastává konjunkce Marsu se Sluncem).

Vzhledem k dokonalému vědeckému vybavení (například kamera HiRISE s vysokou rozlišovací schopností), se máme na co těšit. Ostatně první zkušební snímky již byly pořízeny, jak jsme informovali například v článku Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu.

Seznam všech doposud pořízených fotografií pomocí kamery HiRISE najdete zde.

Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6382x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce