logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Rovnodennost na planetě Zemi
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Kosmické observatoře SOLAR SENTINELS budou hlídat Slunce 2006.09.08 13:41
Solar_Sentinels-1.jpg "Máme před sebou jedno maximum sluneční činnosti, abychom zjistili, co všechno potřebujeme vědět předtím, než pošleme astronauty znovu na Měsíc", prohlásil v červnu roku 2006 profesor Robert Lin, vedoucí pracovní skupiny Solar Sentinels.

NASA je připravena znovu poslat kosmonauty na Měsíc a později i na dlouhou dobu trvající cestu na Mars. Předpokládá se, že na Měsíci bude vybudována základna, kde budou posádky pracovat několik měsíců. Jak při letu na Měsíc a pobytu na jeho povrchu, tak při letu na Mars se budou posádky nacházet mimo "ochranná křídla" zemské magnetosféry a mohou být zasaženy nabitými částicemi, vyvrženými při explozích na Slunci.

"Názor odborníků je takový, že obdobný výbuch, k němuž došlo v srpnu 1972, by mohl posádce na povrchu Měsíce způsobit vážné zdravotní problémy," říká David Hathaway, sluneční fyzik Marshall Space Flight Center, NASA. A může být ještě hůř. Lawrence Townsend (University of Tennessee) se svými spolupracovníky vypočítal, že velmi energetické částice, vyvržené při obrovských explozích na Slunci, jakou například zaznamenal v září roku 1859 Richard Carrington, mohou i zabíjet.

Ale nejen lidé jsou v kosmickém prostoru ohroženi. Moderní miniaturní elektronika je mnohem citlivější na poškození kosmickým zářením, než její předchůdci před více než 40 roky. Nedávným příkladem může být japonská sonda k Marsu s názvem NOZOMI, jejíž činnost byla ochromena po zásahu proudem energetických částic, uvolněných ze Slunce v dubnu 2002. Budoucí kosmické sondy NASA mohou být rovněž zranitelné.

"NASA nyní potřebuje spolehlivé předpovědi kosmického počasí," říká Hathaway. Problémem je, že vědci se stále učí, jak toto kosmické počasí předpovídat. Často říkají, že prognóza kosmického počasí zaostává 50 let za předpověďmi pozemského počasí. "Toto zpoždění musíme dohonit."

Sluneční cyklus číslo 24 nyní začíná a očekává se, že svého maxima dosáhne v letech 2010 až 2012. V průběhu tohoto období bude narůstat množství slunečních erupcí a dalších jevů na Slunci, které budou astronomové důkladně studovat.

"Návrat astronautů NASA na Měsíc je plánován kolem roku 2020," říká Robert Lin (UC Berkeley). "Máme k dispozici pouze jedno maximum sluneční činnosti, abychom získali poznatky, které potřebujeme znát k zajištění bezpečnosti kosmonautů při letu na Měsíc a na Mars." Lin nedávno předsedal vědeckému týmu, který byl NASA v roce 2004 pověřen, aby rozpracoval návrh mise SOLAR SENTINELS, jež pomůže vědcům naučit se předvídat sluneční bouře a varovat tak včas posádku v kosmickém prostoru.

K výzkumu Slunce bude v příštích letech určeno několik kosmických observatoří, jejichž starty se uskuteční v nejbližší době. Jedná se například o projekty Solar-B (plánovaný start v září 2006), STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory, start v říjnu 2006) a Solar Dynamics Observatory (start v srpnu 2008). Tyto observatoře budou pořizovat trojrozměrné obrázky (3D) slunečních erupcí, mapovat nestabilní magnetická pole ve slunečních skvrnách (zdrojích slunečních erupcí) a studovat vnitřní magnetické dynamo Slunce.

Ale to nestačí. Jsou nutné další sondy a další detektory. Projekt SOLAR SENTINELS počítá se třemi typy kosmických observatoří na různých oběžných drahách: Solar_Sentinels.jpg

Inner Heliospheric Sentinels - čtyři identické rotací stabilizované sondy, obíhající kolem Slunce v prostoru drah planet Merkur a Venuše. Kroužit budou po eliptických oběžných drahách ve vzdálenosti 0,25 až 0,75 AU (tj. 37 miliónů až 112 miliónů km) od Slunce. Vzhledem k tomu, že se budou dostávat blíže ke Slunci než Merkur, bude jejich povrch tvořit unikátní tepelná ochrana a energetický systém. Tyto sondy budou studovat velmi rychle se pohybující energetické částice v blízkosti Slunce.

Near-Earth Sentinel - jedna astronomická družice, obíhající kolem Země. Na její palubě bude umístěn koronograf, což je speciální dalekohled k pozorování slabé sluneční koróny, kde vznikají tzv. CMEs (Coronal Mass Ejections - výrony koronální hmoty).

Farside Sentinel - jedna sonda, která bude mít za úkol "hlídat" sluneční polokouli, odvrácenou od Země. Kolem Slunce bude obíhat po podobné dráze jako Země, bude se však nacházet v poloze 60° až 120° před Zemí. Společně s výsledky pozorování dalších družic tak bude možné získat komplexní obraz celého Slunce - nejen jeho polokoule, viditelné ze Země. ATST_observatory.jpg

Do pozorování Slunce se v rámci tohoto projektu zapojí i některé pozemní dalekohledy, jako je například navrhovaný ATST (Advanced Technology Solar Telescope).

"Projekt SOLAR SENTINEL bude realizován na základě současných technologií, což dovolí v krátké době stavbu a vypuštění všech jeho částí tak, aby byl připraven k pozorování nadcházejícího maxima sluneční činnosti," říká Robert Lin. "Projekt sám o sobě neumožní realizaci zamýšleného operačního varovného systému ze dne na den. Ale naučíme se, jak vytvořit základ operační informační sítě."

Tento projekt je součástí programu NASA s názvem Living With a Star (LWS) - Život s hvězdou.

Zdroj: science.nasa.gov a sentinels.gsfc.nasa.pdf
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6722x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce