Vědci předpokládají, že meteoroidy, které dopadají na povrch měsíců Janus a Epimetheus, mohou z jejich povrchu vyrážet prachové částice, které se pak dostanou na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Je však velkým překvapením, že tak dobře ohraničený prstenec byl objeven právě v tomto místě. Snímek byl pořízen z polohy 15° nad osvětlenou stranou prstenců. Nejslabší detaily - radiální struktury - byly vypátrány v hlavním prstenci, a to díky rozptylu světla při průchodu prstencem B. Fotografie byla pořízena ve viditelném světle pomocí širokoúhlé kamery na palubě kosmické sondy Cassini 15. 9. 2006 ze vzdálenosti přibližně 2,2 miliónu km, přičemž úhel Slunce-Saturn-sonda byl 179°. Rozlišení obrázku je 130 km na pixel. Fotografie byla pořízena během nejdelšího zákrytu Slunce planetou Saturn v dosavadním průběhu mise. V okamžiku zákrytu se Slunce nacházelo téměř přesně za Saturnem, sonda prolétala stínem, vrženým planetou Saturn, zatímco prstence byly osvětleny ze zadu. Předcházející zákryty trvaly obvykle jednu hodinu, v tomto případě se sonda nacházela ve stínu planety Saturn plných 12 hodin.Tento zákryt umožnil sondě zmapovat v celém prstenci přítomnost mikroskopických částic, které za normálních okolností nejsou vidět. Výsledkem je, že sonda prozkoumala celý vnitřní systém planety "v novém světle".  Saturnův nejrozsáhlejší difuzní prstenec E , nacházející se v největší vzdálenosti od planety, byl doposud detailně studován pouze po malých částech. Dvanáctihodinový zákryt umožnil astronomům pozorovat jemnou strukturu prstence při jedné prohlídce. Měsíc Enceladus je na připojené fotografii vidět skrz prstenec E společně s prodlužujícími se tenkými prstovitými výběžky v prstenci. Ty se velmi pravděpodobně skládají z velmi malých ledových částeček, vyvržených gejzíry v oblasti jižního pólu měsíce, jež pak doplňují prstenec E. Vlevo od měsíce Enceladus je vidět měsíc Tethys. "Nový prstenec a neočekávané struktury v prstenci E nám možná poskytnou velmi zajímavý pohled na to, jak měsíce mohou uvolňovat malé částice a ovlivňovat tak své bezprostřední okolí," říká Matt Hedman (Cornell University, Ithaca), odborník na difuzní prstence.  Sonda Cassini také "mrkla" svým výkonným okem směrem k Zemi a spatřila naši planetu jako bledý modrý kotouček a slabé "světýlko", naznačující, kde se nachází Měsíc. Od té doby, co sonda Voyager 1, nacházející se za drahou planety Neptun, vyfotografovala Zemi jako slabý namodralý bod, nebyly pořízeny barevné snímky Země při pohledu z vnějších oblastí Sluneční soustavy. Země s Měsícem jsou vidět jako jasný modrý bod vpravo nahoře od středu obrázku. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti 2,1 miliónu km a jeho rozlišení je přibližně 250 km na pixel. Ve výřezu vlevo nahoře je pak zvětšený snímek Země. Sonda pozorovala Atlantický oceán a západní pobřeží severní Afriky. V tom okamžiku byla sonda vzdálena od Země 1,5 miliardy km. V nadcházejících týdnech bude několik vědeckých týmů analyzovat data, získaná také dalšími přístroji na sondě Cassini v průběhu tohoto vzácného úkazu - zákrytu Slunce Saturnem. Informace pomohou astronomům lépe pochopit souvislosti mezi prstenci a měsíci. Kosmická sonda Cassini je společným projektem NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Italské kosmické agentury ISA. Do vesmíru byla vypuštěna 15. 10. 1997, dne 31. 12. 2000 prolétla kolem planety Jupiter a 1. 7. 2004 byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna. Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
