Česká astronomická společnost

Greenbelt (Maryland, USA) 31. října (ČTK) - Americký Národní úřad proletectví a vesmír (NASA) se rozhodl prodloužit životnost Hubbleovavesmírného teleskopu, který pomohl vědcům výrazně rozšířit znalosti okosmu. Oznámil to dnes šéf NASA Michael Griffin v Goddardově vesmírnémcentru v Greenbeltu ve státě Maryland. Raketoplán se na servisní misi soznačením STS-125 vypraví pravděpodobně v roce 2008. Pokud bude úspěšná,může prodloužit provoz přístroje až do roku 2013, kdy NASA plánujevypustit na oběžnou dráhu nový vesmírný teleskop Jamese Webba.

Hubbleův teleskop byl do kosmu vynesen v roce 1990. Za dobu svého fungování podstoupil čtyři servisní prohlídky. Pátou, plánovanou na rok 2004, americká vesmírná agentura zrušila kvůli katastrofě raketoplánu Columbia, který se v únoru 2003 rozpadl při sestupu do atmosféry. Pokud by NASA nepřistoupil k renovaci Hubbleova teleskopu, pracoval by do roku 2008 nebo 2009.

Během plánované servisní mise by měli astronauti pětkrát vystoupit do volného prostoru a vyměnit teleskopu baterie a gyroskopy pro orientaci přístroje v prostoru. Namontují na něj také novou širokoúhlou kameru a spektrometr, které umožní pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru. Teleskop zároveň vynesou na vyšší orbitu.

V současnosti se zařízení podle NASA pohybuje ve výšce asi 575 kilometrů nad povrchem Země, kterou obletí za 97 minut.

Teleskop si dlouhou dobu držel primát nejvýkonnějšího dalekohledu na světě. Za 16 let své existence přinesl podle odborníků více informací o vesmíru než všichni jeho předchůdci dohromady. Pořídil přes 750.000 snímků, které poskytly mimo jiné důkazy o existenci takzvané temné hmoty a energie či supermasivních černých děr. Napomohly také zpřesnit stáří vesmíru na 13,7 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Jedny z nejnovějších výsledků výzkumu za pomoci pozorování Hubbleova teleskopu byly zveřejněny v srpnu v Praze na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Přístroj pozoroval blízkou kulovou hvězdokupu NGC 6397, ve které zachytil nejslabší hvězdy ve vesmíru, které jsou natolik chladné a vyzařují tak málo světla, že jejich pozorování doposud nebylo možné.