logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Měsíce u Jupiteru
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Globální oteplování nebo ochlazování? 2007.01.24 11:46
Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost. Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).

„Klimatické změny, pozorované v poslední době, jsou způsobeny neobyčejně vysokou úrovní a dlouhodobým trváním nárůstu intenzity energie, vyzařované Sluncem téměř v průběhu celého minulého století,“ informuje Abdusamatov. Zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře není tím hlavním činitelem. Tuto hypotézu potvrdily výzkumy vzorků ledu, odebraných pomocí vrtů z hloubek 3 km v ledovcích Antarktidy a Grónska. Vědci zjistili, že ještě v období před érou industrializace, kdy o průmyslové činnosti člověka nebylo ani vidu, ani slechu, kolísalo množství oxidu uhličitého v atmosféře a docházelo ke změnám klimatu. Výzkum vzorků ledu také ukázal, že značné zvýšení množství oxidu uhličitého v zemské atmosféře nikdy nepředcházelo oteplení klimatu na Zemi, ale vždycky následovalo až po zvýšení teploty.

„Takto jsme dospěli k názoru, že současný vzrůst koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší je důsledkem zvýšení teploty světových oceánů, což je především způsobováno vyšší intenzitou slunečního záření,“ dodává Chabibullo Abdusamatov.

Abdusamatov považuje předpoklad, že oxid uhličitý hraje v zemské atmosféře roli „skleníkového skla“, které propouští na Zemi sluneční záření, ale zabraňuje úniku části infračerveného záření produkovaného planetou, do kosmického prostoru, za klamný. V teorii skleníkového efektu se podle něj dostatečně nepřihlíží k efektivnímu přenosu tepla do vnějších vrstev atmosféry.

Nedávno klimatologové zcela neočekávaně zjistili, že horní vrstvy světových oceánů se začaly ochlazovat. Abdusamatov tvrdí, že tato skutečnost je důkazem toho, že globálního teplotního maxima již bylo dosaženo a brzy se začne projevovat postupné ochlazování.

Pomalé snižování teploty se projeví již v letech 2012 až 2015. Nejmenší množství energie bude Slunce vyzařovat kolem roku 2040, což již v období 2055 až 2060 povede k postupnému ochlazování klimatu na Zemi. Ochlazení bude podobné tomu, které nastalo v letech 1645 až 1715 v Evropě, v Severní Americe a v Grónsku. Takováto situace může existovat přibližně 50 let a teprve počátkem následujícího století se teplota na Zemi opět začne postupně zvyšovat.

Pracovníci Pulkovské astronomické observatoře Ruské akademie věd předpokládají, že od roku 2015 začne průměrná teplota na Zemi klesat. Astronomové soudí, že za to mohou změny průměru Slunce. Zda tomu tak skutečně je, by mělo být zjištěno pomocí aparatury „Astrometrija“, která bude koncem roku 2008 instalována na palubě ruského modulu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Doposud nebylo vyrobeno tak dokonalé zařízení, umožňující provádět mimořádně přesná měření časových změn tvaru a průměru Slunce z kosmického prostoru. Na základě zjištěných skutečností bude možné předpovídat s větší přesností klimatické změny na naší planetě.

Na základě dřívějších pozorování dospěli zdejší astronomové k závěru, že Slunce není ve stavu statické a energetické rovnováhy. Dochází u něj k variacím množství vyzářené energie v průběhu staletí, což vede ke kolísání teploty na Zemi. Na základě těchto výpočtů dojde na Zemi v polovině tohoto století k poklesu množství slunečního záření, což povede k celosvětovému poklesu teploty. Ruský přístroj „Astrometrija“ by měl přinést odpověď na otázku v názvu tohoto článku zhruba po šesti letech měření.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 16355x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce