Česká astronomická společnost

CCD snímek velké mlhoviny v souhvězdí Orion je asi nejfotografovanější mlhovinou oblohy. Je to velice jasná asi 1 600 světelných let vzdálená mlhovina viditelná dobře pouhým okem a ještě lépe v malém triedru. Pro astronomy a hlavně pro astrofotografy je to možná první fotografovaný objekt v jejich kariéře.

Minulý rok jsem se pokusil o klasickou fotografii CCD kamerou (horní snímek). Obrázek je složenina mnoha snímků pořízených přes několik druhů filtrů s výsledným složením do jednoho cílového. Tato fotografie byla pořízena metodou HaLRGB, přičemž filtr Ha je úzkopásmový filtr s pološířkou 4,5nm, propouštějící vlnovou délku 656,3nm. Filtr L je "čistý" filtr propouštějící celou viditelnou část spektra a filtry RGB (červený, zelený a modrý) se používají pro získání barevné informace. Výsledný obraz v podstatě odpovídá přírodním barvám.

Trochu jiná metoda je použití úzkopásmových filtrů Ha, SII a OIII. Tyto vysoce speciální filtry propouštějí jen velmi úzké pásmo (4,5nm). Filtr Ha propouští spektrální čáru vodíku emitovanou na vlnové délce 656,3nm, SII spektrální čáru síry s emitovanou vlnovou délkou 672,4nm a OIII propouští spektrální čáru ionizovaného kyslíku s emitovanou vlnovou délkou 500,7nm. Fotografuje se metodou RGB a výsledný obraz neodpovídá přirozeným barvám, protože pořízené snímky jsou přiřazeny kanálům RGB. Výhodou použití filtrů je to, že lze fotografovat v místech s velkým světelným znečištěním. Bohužel nevýhodou je fotografování pouze těch objektů, ve kterých je zastoupen mezihvězdný plyn a prach. To jsou vlastně pouze mlhoviny. Z praktického hlediska jsou značné problémy se zaostřením a s délkou expozic. Ron Wodaski v jedné ze svých knih píše, cituji "…pokud uvažujeme o délce expozic pro úzkopásmové filtry, pak mluvíme o hodinách ne o minutách, ale spíše o dnech než o hodinách." Na přiloženém snímku vidíte srovnání obou metod fotografování. Dolní snímek pořízený přes úzkopásmové filtry je pouze prvním světlem a tomu i odpovídá expozice a výsledek. Výběr mlhoviny M42 byl záměrný, protože jak jsem již zmínil, je tento objekt velice jasný a tak lze poměrně snadno pořídit první světlo bez větších problémů.

Oba snímky byly pořízeny CCD kamerou ST-2000XM SBIG a dalekohledem 106/f5. Jen pro Vaší představu, první snímek byl pořízen na relativně temné obloze východního obzoru a druhý snímek na značně přezářeném jižním obzoru, kde se nachází město Hradec Králové.