logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Lunární krátery Langrenus a Petavius
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Změny v atmosféře planety Jupiter 2007.02.02 13:33
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO. Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.

Stalo se tak v rámci kalibračních testů kamery. Nicméně surové (nezpracované) obrázky byly neostré, protože takovéto mimořádné pozorování původně nebylo plánováno. Avšak Dennis Gallagher, hlavní konstruktér kamery HiRISE, dříve spolupracující s firmou Ball Aerospace, Boulder, Colorado, nyní s firmou CDM-Optics in Boulder, obraz upravil.

Díky této úpravě obrazu, a také proto, že Mars je blíže k Jupiteru než Země, je rozlišení snímku srovnatelné s fotografiemi Jupitera, které v minulosti pořídil HST. Barevné podání snímku neodpovídá vnímavosti lidského oka, protože kamera registruje záření na poněkud delších vlnových délkách. Výsledek pozorování vidíte v úvodu článku. Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.

Snímkování planety Jupiter zahájila také americká sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), která sice míří k trpasličí planetě Pluto (průlet v červenci 2015), ale v těchto dnech se blíží k Jupiteru. Obří planeta Jupiter poslouží sondě jako „gravitační prak“ pro zvýšení rychlosti a patřičnou změnu dráhy. Vědci si nemohli nechat ujít průlet kolem Jupitera k výzkumu této planety. K nejtěsnějšímu průletu dojde 28. 2. 2007, kdy sonda prolétne ve vzdálenosti 2 300 000 km, což je asi 4krát blíže, než při průletu sondy Cassini v prosinci 2000.

Velké množství snímků Jupitera, pořízených sondou New Horizons, si můžete prohlédnout na adrese http://pluto.jhuapl.edu/soc/. Na fotografiích lze spatřit kromě Velké Rudé skvrny (Great Red Spot) a Malé rudé skvrny (Little Red Spot) také několik malých světlých oválných útvarů. Předpokládá se, že v období leden až červen 2007 sonda uskuteční více než 700 pozorování planety Jupiter, jejích 4 velkých měsíců, prstenců a magnetosféry planety.

Již na prvních fotografiích Jupitera, které pořídila sonda New Horizons, lze spatřit odlišnou „tvář“ planety, než jakou „nastavila“ v předcházejících letech sondám Voyager 1, Galileo nebo Cassini. Oblasti kolem rovníku a v jižních tropických šířkách jsou pozoruhodně klidné, žádné typické turbulence za Velkou rudou skvrnou nejsou patrné. Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.

Pro porovnání ještě přikládám snímek planety Jupiter, který 29. 12. 2000 pořídila ze vzdálenosti 10 miliónů km sonda Cassini. Na první pohled je zde patrná bohatá turbulence v blízkosti Rudé skvrny.

Zdroj: spaceflightnow a pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7016x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce