logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan 2007.02.05 14:11
Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan. Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu. Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

„Oblak nás ohromil svými rozměry a strukturou,“ říká Dr. Christophe Sotin (University of Nantes, Francie), člen vědeckého týmu, zpracovávajícího data z přístroje VIMS a spolupracovník Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California, NASA. „Tento oblačný systém může být klíčovým prvkem v globálním formování organických látek a jejich interakce s povrchem Titanu.“

Tentýž oblačný systém, vyfotografovaný 29. 12. 2006, byl o dva týdny později stále ještě na svém místě, během průletu sondy Cassini 13. 1. 2007, ačkoliv pozorovací podmínky byly poněkud méně příznivé než v prosinci 2006. Radarový snímek jezer kapalného metanu v okolí severního pólu měsíce Titan.

Členové týmu pracujícího s radarem na sondě Cassini informovali v minulém roce, že některá jezera v okolí severního pólu měsíce Titan jsou částečně zaplněná a vypadají, jako by se zčásti vypařila – pravděpodobně tím přispěla k vytvoření pozorovaného oblaku. Jezera mohou být tvořena kapalným etanem, metanem a dalšími organickými látkami.

Tento objev podporuje představu, že kapky metanu padají atmosférou dolů na povrch měsíce Titan v podobě deště, kde vytvářejí jezera, která se následně vypařují, čímž opět vznikají oblaka. Vědci přirovnávají tento metanový cyklus ke koloběhu vody na Zemi – jen místo vody zde cirkuluje metan. Pozemní pozorování ukazují, že tento oblačný systém vykazuje sezónní změny – postupně se objevuje a mizí. Toto „roční období“ trvá na Titanu přibližně 7 pozemských let. Modely založené na globální cirkulaci předpovídají, že taková oblačná aktivita může trvat asi 25 let, než téměř vymizí na dobu 4 až 5 let, a pak se znovu objevuje na 25 let.

Astronomové očekávají, že tento pozorovaný oblak bude existovat na Titanu několik let. Jak bude docházet k sezónním změnám, vědci očekávají přesun oblaků ze severní polokoule do oblasti kolem jižního pólu měsíce. Zatím v okolí jižního pólu spatřili astronomové na snímcích ze sondy Cassini pouze jedno jezero tvarem připomínající ledvinu, kdežto v oblasti kolem severního pólu jich bylo objeveno velké množství – viz například článek „Na Titanu jsou jezera kapalného metanu“.

„V průběhu 16 průletů sondy Cassini kolem měsíce Titan v roce 2007 budeme mít mnoho příležitostí monitorovat změny ve vývoji tohoto oblačného systému v čase,“ říká Dr. Stephane Le Mouelic (University of Nantes).

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6670x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce