Objektiv kosmického dalekohledu JWST bude složen z 18 hexagonálních segmentů. Rozlišovací schopnost dalekohledu, tj. jaké nejmenší objekty bude schopen rozlišit, je přímo závislá na průměru objektivu, který soustřeďuje světlo přicházející z vesmíru. Větší sběrná plocha soustředí více světla, což umožní nahlédnout hlouběji do kosmického prostoru a pozorovat slabší objekty (podobně jako vědro o velkém průměru soustředí více vody za deště než vědro o malém průměru). Velké zrcadlo dalekohledu JWST umožní získat snímky s mimořádnou rozlišovací schopností. Je to proto, že optická plocha objektivu JWST bude 25 m2 (u HST je to pouze 4,5 m2).
Tak velký průměr objektivu není možné zhotovit z jednoho kusu a instalovat na astronomickou družici vzhledem k omezenému prostoru na nosné raketě. Proto se musí všech 18 segmentů zrcadla dalekohledu JWST rozložit do požadované polohy až ve vesmíru. Technici tento problém vyřešili, obvodové segmenty se budou postupně rozevírat a vytvoří v kosmu doposud největší astronomickou observatoř.
Vědci a technici budou mít možnost také korigovat některé odchylky od ideální plochy, zjištěné po rozevření jednotlivých segmentů objektivu, nebo v případě nějaké změny v průběhu životnosti dalekohledu. Každý segment zrcadla je vyroben z berylia, jednoho z nejlehčích známých kovů. Berylium bylo použito i u jiných kosmických dalekohledů a posloužilo velmi dobře za velmi nízkých teplot, za kterých dalekohledy ve vesmíru pracovaly.
Každý z 18 dílů ve tvaru šestiúhelníku bude mít průměr 1,3 m a hmotnost přibližně 20 kg. Objektiv dalekohledu JWST bude mít 2,5krát větší průměr (6,6 m) než HST, jehož průměr je 2,4 m, avšak jeho hmotnost bude přibližně jen jedenapůlkrát větší.
„James Webb Space Telescope bude schopen soustředit přibližně 9krát více světla než HST,“ říká Eric Smith z NASA. Zvýšení citlivosti umožní astronomům nahlédnout zpět do minulosti vesmíru, kdy se po Velkém třesku začaly formovat galaxie. Tento velký dalekohled bude výhodný ve všech oborech astronomie a způsobí doslova revoluci například při studiu vzniku a vývoje hvězd a planetárních systémů.
Se startem dalekohledu JWST se zatím počítá v roce 2013. Bude naveden do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země (v opačném směru než se nachází Slunce). Veškeré součásti tohoto kosmického dalekohledu tudíž musí fungovat spolehlivě, neboť nebude možné provádět jakoukoliv jeho údržbu či opravy, jako tomu bylo v případě HST.
Zdroj: www.nasa Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |