logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
„Vedlejšák“ evropské sondy ROSETTA 2007.02.26 11:06
Snímek části povrchu Marsu při gravitačním manévru sondy ROSETTA. V neděli 25. února 2007, v 03:15 SEČ, prolétla evropská kosmická sonda ROSETTA ve výšce 240 km nad povrchem planety Mars rychlostí 36 200 km/h. Astronomové si nemohli nechat ujít takovou příležitost ke krátkodobému výzkumu rudé planety, ale především k prověření vědeckého vybavení jak na samotné sondě, tak na přistávacím modulu Philae, který je součástí projektu.

Kosmická sonda ROSETTA byla vypuštěna 2. 3. 2004 a jejím hlavním cílem je dlouhodobý průzkum komety 67P/Chyuryumov-Gerasimenko. Počítá se rovněž s přistáním průzkumného modulu na povrchu jádra komety. Ale tento cíl je ještě daleko. ROSETTA bude navedena na oběžnou dráhu kolem komety v srpnu 2014, v listopadu téhož roku by měl modul Philae na kometě přistát.

V březnu 2005 sonda prolétla kolem Země. Tento gravitační manévr ji navedl do blízkosti planety Mars. V důsledku průletu kolem Marsu došlo k další změně dráhy sondy, která ji opět přivede do blízkosti Země. Po průletech kolem naší planety 13. listopadu 2007 a v listopadu 2009 sonda již definitivně zamíří ke svému cíli. Při průletu kolem Marsu došlo ke snížení rychlosti sondy o 4887 km/h vzhledem ke Slunci, což způsobilo takovou změnu dráhy sondy, že plánovaně zamířila do blízkosti Země.

Ještě před nejtěsnějším průletem sondy kolem Marsu byla zapojena většina vědeckých přístrojů, které pořídily několik mimořádně zajímavých fotografií a dalších údajů, které částečně přispějí k výzkumu Marsu, ale především byla potvrzena jejich bezchybná funkce. A to je dobrá zpráva, byť do příletu ke kometě zbývá ještě více než 7 roků.

Zajímavá fotografie v úvodu článku byla pořízena pomocí aparatury CIVA (Comet Nucleus Infrared and Visible Analyser – kamera pro pořizování snímků ve viditelném světle a v oblasti infračerveného záření) na modulu Philae. Snímek byl pořízen 4 minuty před největším přiblížením sondy k povrchu Marsu, ze vzdálenosti necelých 1000 km. V pěkném detailu je vidět kromě povrchu Marsu také část tělesa sondy a jeden panel slunečních baterií. Sonda právě přelétává nad terénem v blízkosti oblasti Syrtis.

Další fotografie Marsu, pořízené sondou ROSETTA, si můžete prohlédnout například na adrese http://www.esa.int/esaCP/SEMUDT70LYE_index_0.html.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7420x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce