logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Měsíc a Venuše nad Cannon Beach
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Maximum meteorického roje Lyridy 2007.04.18 15:51

O nadcházejícím víkendu nastává maximum meteorického roje Lyridy. Aktivita roje je omezena na období několika dní – přibližně od 20. do 25. dubna 2007. Maximum činnosti připadá na neděli 22. dubna 2007 v pozdních večerních hodinách. To ale bude nad obzorem Měsíc, který bude před první čtvrtí a bude tak rušit pozorování samotného maxima. Proto bude vhodné využít i druhou polovinu noci předcházející, ze soboty na neděli.

Hodinové frekvence meteorického roje Lyridy zdaleka nepředčí známé meteorické roje jako jsou Perseidy, Leonidy či Geminidy, v průměru se očekává 18 meteorů za hodinu, ale výjimečně to může být i více. Ostrá maxima s vysokými frekvencemi byla již pozorována. Například v roce 1803 bylo možné spatřit až 700 meteorů za hodinu. Poslední výrazné maximum bylo pozorováno v roce 1982 z USA, kdy frekvence krátkodobě dosáhla 90 meteorů za hodinu. Meteory z tohoto roje bývají ale často velmi jasné, takže je můžeme snadno pozorovat. Pro lepší pozorování je lépe vyjet z osvětleného města, uvidíte tak i slabší meteory, které byste na přesvětlené obloze neviděli a i ty jasné na tmavé obloze lépe vyniknou.

Meteorické roje dostávají svá jména podle názvu souhvězdí, kde leží jejich radiant, tedy bod na obloze, ze kterého meteory roje díky perspektivě zdánlivě vylétají. Pokud si prodloužíme jejich dráhu zpětně na oblohu, dráhy meteorů náležejících do jednoho meteorického roje se protnou v jednom místě na obloze. V případě Lyrid je to poblíž nejjasnější hvězdy letní oblohy – Vegy v souhvězdí Lyry. Odtud název Lyridy. Nejstarší dochované záznamy o činnosti tohoto roje jsou přes 2000 let staré. Jeho dráha souhlasí s kometou C/1861 G1 (Thatcher), která byla pozorována zatím pouze při jednom svém návratu v roce 1861. Doba jejího oběhu kolem Slunce je 415 let.

Meteory, lidově označované jako „padající hvězdy“, jsou světelné úkazy, které vznikají tehdy, když se malá tělíska nebo částečky prachu dostanou do atmosféry Země. Při průletu ovzduším dochází k jejich brždění, třením o vzduch se rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - čára na obloze, kterou můžeme pozorovat. Tyto částice (nazývané meteoroidy) vznikají například při průletu komety Sluneční soustavou. Plyn vypařující se z kometárního jádra strhává i částečky prachu, které se pak pohybují v dráze komety a mohou se srazit se Zemí, pokud Země protíná dráhu mateřské komety. Pozorujeme pak až stovky meteorů za hodinu oproti obvyklým sporadickým meteorům a hovoříme o meteorickém roji.

Údaje o pozorování velmi jasných meteorů (nazývaných bolidy) shromažďuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. v Ondřejově. Nejdůležitějším údajem při pozorování takového mimořádného jevu je přesný čas přeletu, poloha na obloze (nejlépe vzhledem ke hvězdám) a průběh přeletu. Lze použít formulář hlášení o pozorování bolidu na stránkách ústavu www.asu.cas.cz.

  Suchan Pavel   Zobrazeno: 5989x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce