logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hluboké pole: Mlhoviny ve Střelci
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Hnědý trpaslík nebo pulsar? 2007.04.23 17:58
Hnědý trpaslík, vyzařující pravidelné rádiové pulsy. Skupina amerických astronomů zjistila, že někteří hnědí trpaslíci se „tváří“ jako zvláštní typ pulsarů – do kosmického prostoru vysílají intenzivní rádiové pulsy. Hnědý trpaslík je objekt, někdy označovaný jako „nepovedená hvězda“. Hmotnosti hnědých trpaslíků se pohybují zhruba v intervalu 18 až 80 hmotností planety Jupiter. Podstatné je to, že teplota v jejich nitru není dostatečná pro zapálení termojaderných reakcí. Zaujímají tedy přechodné stadium mezi planetami a hvězdami. První hnědý trpaslík byl objeven v roce 1995 a dosud jich známe několik desítek.

Skupina studentů, která se zúčastnila v roce 2001 letního praktika na radioteleskopu VLA (Very Large Array) v Novém Mexiku, a která se mj. věnovala pozorování hnědého trpaslíka, zaregistrovala pravidelně se opakující silné záblesky rádiového záření. To překvapilo nejen studenty, ale i mnohem zkušenější pracovníky observatoře. Jednalo se o hnědého trpaslíka TVLM 513-46546 spektrální třídy M9. Každých 1,958 hodiny byly registrovány mimořádně jasné záblesky rádiového záření, když kužel rádiového záření díky rotaci hnědého trpaslíka pravidelně zasahoval Zemi.

Gregg Hallinan uskutečnil se svými spolupracovníky z National University of Ireland, Galway, kompletní průzkum známých hnědých trpaslíků pomocí VLA a u tří z nich objevil mohutné radiové impulsy, pravidelně se opakující každé 2 až 3 hodiny.

Astronomové již asi 40 let znají objekty, pojmenované jako pulsary. Jedná se o rychle rotující tzv. neutronové hvězdy o vysoké hustotě (závěrečné stadium velmi hmotných hvězd), které vyzařují rádiové záření. Velmi rychlá rotace a mimořádně silné magnetické pole vedou ke vzniku rádiového záření, které se šíří v úzkém svazku podél magnetické osy pulsaru. Pokud je Země zasažena tímto paprskem, můžeme záření pulsaru pozorovat na obrovské vzdálenosti v podobě rádiových pulsů. Odtud vznikl i název objektu – pulsar. Perioda opakování pulsů odpovídá periodě rotace pulsaru. Může se jednat o desetiny, setiny či dokonce tisíciny sekundy.

Rádiové pulsy, které přicházejí od hnědých trpaslíků, jak se zdá, rovněž vznikají působením magnetického pole na elektrony a periody rádiových pulsů odpovídají rotační periodě hnědého trpaslíka. Kolem polárních oblastí hnědého trpaslíka se vytvářejí obrovské „polární záře“, které jsou zodpovědné za vznik rádiového záření. Stejné mechanismy fungují i na planetách, například na Zemi či Jupiteru. Podle intenzity rádiového záření se hnědí trpaslíci řadí někde mezi planety a pulsary.

Přestože nelze říci, že mechanismus vzniku rádiového záření hnědých trpaslíků a pulsarů je stejný, detailní studium velice pomalu rotujících hnědých trpaslíků může podle názoru některých astronomů vrhnout nové světlo na mechanismus vzniku rádiového záření pulsarů, který doposud není zcela zřejmý.

Zdroj: cnews.ru a www.ras.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 5909x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce