Konstrukční rychlost čínského lunochodu bude 100 metrů za hodinu. Zařízení bude vysoké 1,5 m a jeho hmotnost bude 200 kg. Bude se pohybovat na šesti výkyvně zavěšených a nezávisle řízených kolech. Vědeckou aparaturu budou tvořit kamery za účelem pořizování trojrozměrných snímků okolního terénu, bude realizován přímý přenos videosnímků, nebude chybět aparatura k odběru vzorků měsíční horniny a jejich následné analýze. Automatický řídící systém umožní vozidlu pohyb po terénu se sklonem do 30°, překonávat překážky vysoké 25 cm a soustava detektorů zabrání srážce s pevnými překážkami.
Práce na vývoji čínského lunochodu probíhají již čtvrtým rokem. K tomuto účelu byl vybudován polygon, připomínající povrch Měsíce, kde budou probíhat komplexní zkoušky aparatury. V současné době se čínští vědci zabývají činností aparatury v měsíčních podmínkách: při nízké gravitaci, při intenzivním kosmickém záření a při velkých teplotních rozdílech (od -180 do +150 °C).
Za největší problém je považováno zajištění energetických zdrojů pojízdné laboratoře v období lunární noci, trvající 14 pozemských dnů. Poněvadž sluneční baterie v této době nemohou produkovat elektrickou energii, uvažuje se o tom, že na palubě laboratoře bude radioizotopový termoelektrický generátor.
Program čínského výzkumu Měsíce se připravuje pod označením „Chang´e“, což je jméno první ženy (bohyně), která podle starověkých čínských legend odletěla na Měsíc. Prvním projektem tohoto programu bude první čínská umělá družice Měsíce „Chang´e-1“ o hmotnosti 2350 kg, jejíž start je naplánován na září 2007. V roce 2012 by se měl uskutečnit start pojízdné laboratoře a v roce 2017 odběr vzorků měsíční horniny a jejich doprava na Zemi.
PROP-M
 První kráčející robot, vyslaný do vesmíru, byl určen k výzkumu povrchu planety Mars a byl instalován na sovětských sondách Mars 2 a 3 (start v květnu 1971). Jeho označení bylo PROP-M. Tento minirobot o hmotnosti 4,5 kg byl spojen s přistávacím modulem pomocí kabelu o délce 15 m pro zajištění přímé komunikace. K pohybu po povrchu planety měla sloužit dvojice lyžin. Tento rover měl být vysazen na povrch planety pomocí manipulátoru, měl se pohybovat v zorném poli kamer na přistávacím modulu a každých 1,5 m se měl zastavit a provést průzkum povrchu Marsu. Obě sondy po přistání na Marsu přestaly fungovat a „pochodující“ rovery tak nemohly být prověřeny v praxi.
Lunochod 1 a 2
 A tak byly první pojízdné vědecké laboratoře dopraveny na povrch Měsíce. Jednalo se o sovětské roboty, označované názvem Lunochod. První z nich dopravila na Měsíc sonda Luna 17 (start 10. 11. 1970), druhý byl vypuštěn na palubě sondy Luna 21 (start 8. 1. 1973). Lunochod 1 překonal vzdálenost 10 540 m, předal na Zemi 20 000 snímků a vykonal 25 chemických rozborů měsíční horniny. Lunochod 2 pořídil 80 000 snímků a překonal vzdálenost 37 km. Vozítko Lunochod mělo následující parametry: hmotnost 756 kg, osm kol o rozchodu 1,6 m, průměr kol 0,51 m, průměr hermetického přístrojového pouzdra 2,15 m. Dodávku elektrické energie zabezpečovaly sluneční baterie, umístěné na výklopném víku. Do přístrojového vybavení patřilo: zařízení pro pořizování panoramatických snímků, laserový odražeč pro měření vzdálenosti Měsíce od Země, zařízení pro určování mechanických vlastností povrchu, rentgenový spektroskop pro zjišťování chemického složení povrchové vrstvy a rentgenový dalekohled pro měření pozadí mimogalaktického rentgenového záření.
HOOPER
 Další pohyblivé vědecké zařízení byl umístěno na palubě sovětské kosmické sondy Fobos 2 (start 12. 7. 1988), se kterou bylo předčasně ztraceno radiové spojení. Poskakující modul HOOPER se měl oddělit od sondy a volným pádem přistát na povrchu měsíce Phobos. Po oddělení amortizátoru se měl modul převrátit do pracovní polohy a vysílat naměřené údaje. Po ukončení vysílání se měl pomocí pružinového mechanismu (ve spodní části) skokem přemístit na vzdálenost asi 20 m, kde měl měření zopakovat. Tento cyklus se měl opakovat až desetkrát. Zdrojem elektrické energie byly chemické baterie.
MUSES-CN
 Nerealizovaný projekt miniaturní pohyblivé laboratoře připravovala NASA pro japonskou sondu Hayabusa, připravovanou pod pracovním označení MUSES-C. Pojízdný robot měl mít označení MUSES-CN. Jeho hmotnost měla být kolem 1 kg a měl být dopraven na povrch zkoumané planetky, na níž měla přistát i mateřská sonda a provést odběr vzorků horniny. Sonda Hayabusa byla vypuštěna 9. 5. 2003. V listopadu 2005 sonda za dramatických okolností provedla odběr nepatrného množství materiálu z povrchu planetky. Na Zemi by se sonda měla vrátit v roce 2010. Americká účast na projektu byla z technických a finančních důvodů zrušena.
Sojourner
 První americký rover – pojízdná vědecká laboratoř – byl dopraven na povrch planety Mars na palubě sondy Mars Pathfinder (start 4. 12. 1996) pod názvem Sojourner. Po přistání v oblasti Ares Vallis vozítko sjelo na povrch rudé planety a zahájilo vědecký výzkum, spočívající především v analýze hornin. Toto pojízdné vozítko se pohybovalo na 6 kolech a jeho hmotnost činila něco přes 10 kg. Elektrickou energii mu dodávaly sluneční články, pokrývající celou horní část robota. Obě sondy – pojízdná i statická – fungovaly na povrchu Marsu asi 3 měsíce. Sojourner předal na Zemi během 83 dnů prostřednictvím modulu Pathfinder 550 snímků a 16 chemických analýz vzorků.
Spirit a Opportunity
 Zatím poslední pojízdné vědecké laboratoře, zkoumající tělesa Sluneční soustavy, brázdí povrch planety Mars od ledna 2004. Američtí roboti, jejichž jména jsou Spirit (start 10. 6. 2003) a Opportunity (start 7. 7. 2003), mají hmotnost kolem 185 kg a přestože jejich plánovaná minimální životnost byla 3 měsíce, na povrchu Marsu neúnavně pracují již více než 3 roky. Během své činnosti překonal Spirit vzdálenost větší než 7 km a Opportunity absolvoval trasu v délce více než 10 km. Obě pojízdné laboratoře byly vysazeny prakticky na opačné polokoule Marsu. Během své výzkumné mise pořídily obrovské množství snímků povrchu planety, prováděly chemický a mineralogický rozbor vzorků horniny se zaměřením na hledání minerálů vzniklých za přítomnosti vody, pozorování oblačnosti na Marsu, „zatmění“ Slunce měsíci planety Mars Phobosem a Deimosem, meteorologická měření apod.
Další pojízdné vědecké laboratoře budou v budoucnu provádět podrobný výzkum Marsu, který bude mj. zaměřen na hledání stop minulého, event. současného života. Jedná se především o americkou laboratoř s názvem MSL (Mars Science Laboratory) – plánovaný start v roce 2009 a o evropský pojízdný robot ExoMars, který by měl být k planetě Mars vyslán v roce 2013.
Související články:
Čínská sonda k Měsíci
Čína se připravuje na výzkum Měsíce
Zdroj: spacenews.ru, nssdc.gsfc.nasa, www.lib.cas a další zdroje.
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
