Družice Foton bude po dobu 12 dnů kroužit kolem Země, přičemž experimenty na její palubě budou vystaveny působení mikrogravitace a v případě některých experimentů i drsným podmínkám kosmického prostředí. Přistání na Zemi se uskuteční v oblasti blízko hranic mezi Ruskem a Kazachstánem.
Mnoho současných planetologů se domnívá, že meteority mohou přenášet jednoduché formy života z jedné planety na druhou. Někteří jsou dokonce přesvědčeni, že život na Zemi má svůj původ na planetě Mars, odkud jej na Zemi dopravily meteority. Tyto meteority mohly být vymrštěny z povrchu Marsu při srážce rudé planety například s malou planetkou, přičemž byly úlomky horniny urychleny na únikovou rychlost. Avšak může organický materiál, uzavřený v kameni, přečkat žár při průletu zemskou atmosférou?
Profesor John Parnell zkoumá tuto teorii a v jednom z experimentů na družici Foton bude zjišťovat, co se stane s kouskem kamene z Orknejí při návratu z oběžné dráhy. Parnell vysvětluje: Očekáváme vypuštění kousku kamene za Skotska, přesněji z Orknejí, do vesmíru, přičemž bude tento vzorek připojen k ruské družici. Cílem je zjistit, jak se bude chovat kámen v průběhu průletu zemskou atmosférou, kdy bude vystaven extrémním teplotám. To by nám mělo říct něco o možnosti života být transportován mezi planetami na „palubě“ meteoritu.
„Tento kámen z Orknejí je velmi pevný materiál, a tak bude velmi zajímavé zjistit, jestli organická hmota uvnitř kamene je dostatečně chráněná a je schopná přežít drsné podmínky, panující po dobu průletu zemskou atmosférou.“
Kámen z Orknejí byl poslán do Vídně, kde byl spaciálně opracován do vhodného tvaru a byl následně připojen k ruské družici. Tento kámen byl vybrán jako ideální materiál k vyslání do vesmíru, protože je bohatý na organické látky, je mimořádně tvrdý a pevný a může být také použit jako terč pro experimenty se vznikem impaktních kráterů. Při vstupu družice do atmosféry dosahuje přetížení 9 G a povrch návratového pouzdra se zahřeje na teplotu 2000 °C.
 Družice Foton nejsou určeny pouze pro experimenty v mikrogravitaci. Je na nich možné realizovat také experimenty, při nichž jsou vzorky materiálu připevněny na vnější povrch družice, kde jsou přímo vystaveny působení drsným podmínkách kosmického prostředí. Tímto způsobem je možné zkoumat působení nefiltrovaného (atmosférou) slunečního záření a nestíněného kosmického záření.
Zcela nová třída připravených experimentů byla zaměřena na ověření vlivu prostředí při návratu na Zemi (při průletu hustými vrstvami zemské atmosféry). Vzorky materiálu jsou připevněny na tepelný štít návratového pouzdra družice Foton, kde jsou v závěrečné fázi letu vystaveny kompletním podmínkám přetížení, jako je vysoká teplota, tlak, rychlost a interakce s okolním prostředím. Tento druh experimentů začal zkouškami materiálů pro nové typy tepelných štítů, avšak při pozdějších startech byl vzorek materiálu nahrazen kouskem kamene, který fungoval jako falešný meteorit. V tomto případě byl návratový experiment ESA pojmenován „STONE“ (Kámen).
Dalším krokem tohoto experimentu (plánovaného na polovinu září 2007) je umístit na družici kámen s mikroorganismy za účelem zjištění, zda mohla být Země kontaminována formami jednoduchého života, zaneseného zde meteority z vesmíru.
Zdroj: www.physorg a spaceflight.esa.pdf
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
