logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hluboké pole: Mlhoviny ve Střelci
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Mohou meteority přenášet život? 2007.08.13 10:58
Kresba ruské družice FotonM3. Vědci z univerzity v Aberdeenu budou mezi více než 60 výzkumníky a techniky, kteří pro Evropskou kosmickou agenturu ESA (European Space Agency) připravují misi družice Foton M3, jejíž start je naplánován na příští měsíc. Start se uskuteční 14. 9. 2007 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Bezpilotní výzkumná družice ponese na své palubě 35 experimentů z oblasti biologických a fyzikálních věd, včetně experimentu s přírodním kamenem, který navrhl profesor John Parnell, předseda Geology & Petroleum Geology (University of Aberdeen).

Družice Foton bude po dobu 12 dnů kroužit kolem Země, přičemž experimenty na její palubě budou vystaveny působení mikrogravitace a v případě některých experimentů i drsným podmínkám kosmického prostředí. Přistání na Zemi se uskuteční v oblasti blízko hranic mezi Ruskem a Kazachstánem.

Mnoho současných planetologů se domnívá, že meteority mohou přenášet jednoduché formy života z jedné planety na druhou. Někteří jsou dokonce přesvědčeni, že život na Zemi má svůj původ na planetě Mars, odkud jej na Zemi dopravily meteority. Tyto meteority mohly být vymrštěny z povrchu Marsu při srážce rudé planety například s malou planetkou, přičemž byly úlomky horniny urychleny na únikovou rychlost. Avšak může organický materiál, uzavřený v kameni, přečkat žár při průletu zemskou atmosférou?

Profesor John Parnell zkoumá tuto teorii a v jednom z experimentů na družici Foton bude zjišťovat, co se stane s kouskem kamene z Orknejí při návratu z oběžné dráhy. Parnell vysvětluje: Očekáváme vypuštění kousku kamene za Skotska, přesněji z Orknejí, do vesmíru, přičemž bude tento vzorek připojen k ruské družici. Cílem je zjistit, jak se bude chovat kámen v průběhu průletu zemskou atmosférou, kdy bude vystaven extrémním teplotám. To by nám mělo říct něco o možnosti života být transportován mezi planetami na „palubě“ meteoritu.

„Tento kámen z Orknejí je velmi pevný materiál, a tak bude velmi zajímavé zjistit, jestli organická hmota uvnitř kamene je dostatečně chráněná a je schopná přežít drsné podmínky, panující po dobu průletu zemskou atmosférou.“

Kámen z Orknejí byl poslán do Vídně, kde byl spaciálně opracován do vhodného tvaru a byl následně připojen k ruské družici. Tento kámen byl vybrán jako ideální materiál k vyslání do vesmíru, protože je bohatý na organické látky, je mimořádně tvrdý a pevný a může být také použit jako terč pro experimenty se vznikem impaktních kráterů. Při vstupu družice do atmosféry dosahuje přetížení 9 G a povrch návratového pouzdra se zahřeje na teplotu 2000 °C. Průběh návratu pouzdra družice FotonM3.

Družice Foton nejsou určeny pouze pro experimenty v mikrogravitaci. Je na nich možné realizovat také experimenty, při nichž jsou vzorky materiálu připevněny na vnější povrch družice, kde jsou přímo vystaveny působení drsným podmínkách kosmického prostředí. Tímto způsobem je možné zkoumat působení nefiltrovaného (atmosférou) slunečního záření a nestíněného kosmického záření.

Zcela nová třída připravených experimentů byla zaměřena na ověření vlivu prostředí při návratu na Zemi (při průletu hustými vrstvami zemské atmosféry). Vzorky materiálu jsou připevněny na tepelný štít návratového pouzdra družice Foton, kde jsou v závěrečné fázi letu vystaveny kompletním podmínkám přetížení, jako je vysoká teplota, tlak, rychlost a interakce s okolním prostředím. Tento druh experimentů začal zkouškami materiálů pro nové typy tepelných štítů, avšak při pozdějších startech byl vzorek materiálu nahrazen kouskem kamene, který fungoval jako falešný meteorit. V tomto případě byl návratový experiment ESA pojmenován „STONE“ (Kámen).

Dalším krokem tohoto experimentu (plánovaného na polovinu září 2007) je umístit na družici kámen s mikroorganismy za účelem zjištění, zda mohla být Země kontaminována formami jednoduchého života, zaneseného zde meteority z vesmíru.

Zdroj: www.physorg a spaceflight.esa.pdf
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 5946x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce