logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Geminidy nad Chile
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Supernova ve fotogenické galaxii NGC 1288 2007.09.11 14:24
Galaxie NGC 1288. Hvězdy nemají příliš rády samotu. Ve skutečnosti je většina hvězd soustředěna v binárních systémech, v nichž dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe ve zdánlivě nikdy nekončícím kosmickém baletu. Avšak s postupem času se věci mohou změnit. Když se „tančící“ hvězdy dostanou příliš blízko k sobě, jedna z nich může začít „pojídat“ svého partnera. Jestliže touto upíří hvězdou je bílý trpaslík – vyhořelá hvězda, která se dříve podobala Slunci – její nenasytnost může vést až ke kosmické katastrofě: bílý trpaslík exploduje jako supernova typu Ia.

V červenci 2006 pořídili astronomové fotografii galaxie NGC 1288 pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope), který patří Evropské jižní observatoři ESO (European South Observatory). Supernova s označením SN 2006dr byla zrovna v maximu své jasnosti. Zářila jasněji než samotná galaxie, což svědčí o uvolnění obrovského množství energie.

Galaxie NGC 1288 je poměrně atraktivní spirální galaxie, kterou vidíme téměř v celé její kráse (je k nám natočena takříkajíc čelem) – dobře patrná jsou její spirální ramena zakroucená kolem galaktického jádra. Orientací se nápadně podobá nádherné spirální galaxii NGC 1232. Od naší Galaxie (Mléčné dráhy) ji dělí vzdálenost 200 miliónů světelných let. Její dvě spirální ramena se vynořují z centrální oblasti a následně se rozdělují na další ramena, která se odvíjejí dále. Malá centrální příčka z hvězd a prachu protíná vnitřní oblast galaxie.

První snímek galaxie NGC 1288 byl získán v roce 1998 v průběhu zkušebního provozu aparatury FORS, instalované na dalekohledu VLT, kdy byly získány snímky s tak vysokou kvalitou, že umožnily astronomům uskutečnit kvantitativní analýzu morfologie galaxie. Zjistilo se, že galaxie NGC 1288 je s největší pravděpodobností obklopena velkým množstvím temné hmoty v podobě halo. Její vzhled a počet spirálních ramen je, jak se zdá, přímo úměrný množství temné hmoty v galaktickém halo.

Supernovu poprvé zaregistroval astronom amatér Berto Monard. V noci 17. 7. 2006 použil svůj vlastní dalekohled o průměru 30 cm na předměstí Pretorie v Jihoafrické republice a objevil supernovu jako zdánlivě „novou hvězdu“ v blízkosti centrální oblasti galaxie NGC 1288, která následně obdržela označení SN 2006dr. Supernova dosáhla jasnosti 16 mag, což znamená, že byla asi 10 000krát slabší, než jsme schopni spatřit neozbrojeným okem.

Na základě rozboru spektra, pořízeného 26. 7. 2006 dalekohledem Keck s objektivem o průměru 10 m astronomové z University of California zjistili, že se jedná o supernovu typu Ia, která odvrhla do okolí materiál rychlostí vyšší než 10 000 km/s.

Poznámka:

Supernovy typu Ia jsou podtřídou supernov, které byly historicky klasifikovány jako „nevykazující přítomnost vodíku v jejich spektrech“. V současné době jsou interpretovány jako exploze malých kompaktních hvězd, které označujeme termínem bílý trpaslík, a které na sebe hromadí materiál z druhé složky dvojhvězdy (ze svého průvodce). Bílý trpaslík představuje předposlední stadium vývoje hvězd slunečního typu. Termojaderný reaktor v jeho nitru již dávno vyčerpal zásoby paliva a nyní již není aktivní. Avšak v tomto okamžiku díky zvyšující se hmotnosti akumulovaného materiálu natolik stoupne tlak uvnitř bílého trpaslíka, že nukleární popel se znovu zapálí a začne jeho přeměna na těžší prvky. Tento proces se stane velmi rychle neřízeným a celá hvězda je doslova roztrhána na kousky v průběhu dramatické exploze.

Supernovy typu Ia hrají velmi důležitou roli jako kosmologické indikátory vzdálenosti (tzv. kosmologické standardní svíčky), umožňující astronomům například studovat historii rozpínání našeho vesmíru, což vedlo k závěru, že se rozpínání vesmíru zrychluje.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 5371x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce