Původní označení sondy bylo SELENE (SELenological and ENgineering Explorer). Pojmenování KAGUYA vzešlo z více než 1000 návrhů, které Japonská kosmická agentura JAXA obdržela od lidí. Jedná se o první japonskou sondu k Měsíci od roku 1993, kdy Japonsko vypustilo zkušební sondu, od níž se oddělil malý subsatelit a která nakonec dopadla na měsíční povrch. Následovat měla sonda LUNAR-A, jejíž start byl původně naplánován na konec minulého století. Vzhledem k různým problémům mj. s penetrátory, které měla sonda vysadit na různá místa měsíčního povrchu, byl její start tak dlouho odkládán, až nakonec byl projekt zrušen.
Startem japonské sondy KAGUA byla zahájena s trochou nadsázky další etapa dobývání Měsíce. Do konce příštího roku by měly k Měsíci odstartovat další sondy: čínská, indická a americká. Výzkum Měsíce automatickými sondami by měl být završen koncem příštího desetiletí návratem amerických astronautů na povrch Měsíce.
 Po absolvování 2,5 oběhu kolem Země byl nastartován hlavní raketový motor sondy, který ji navedl na dráhu k Měsíci. Po příletu k Měsíci bude navedena na eliptickou polární oběžnou dráhu ve vzdálenosti 100 až 11 300 km s dobou oběhu 16 hodin. Dalšími korekcemi bude během několika týdnů dráha sondy upravena na výslednou kruhovou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem s oběžnou dobou 2 hodiny.
V průběhu korekcí dráhy se od sondy oddělí dva malé subsatelity RSAT (Relay Satellite) a VRAD, které budou navedeny na odlišné samostatné oběžné dráhy. Relay Satellite bude „zaparkován“ na dráze ve výšce 100 až 2400 km, VRAD na dráze ve vzdálenosti 100 až 800 km od povrchu Měsíce. Jedná se o malé sondy o hmotnosti kolem 55 kg. Společně s hlavní sondou budou studovat slabé gravitační pole Měsíce, především nad jeho odvrácenou stranou. Přispějí také k výzkumu velmi řídké měsíční ionosféry.
Na pracovní oběžnou dráhu by sonda měla být navedena asi 40 dnů po startu. Po zhruba dvouměsíčních prověrkách zahájí všech 15 vědeckých přístrojů plánované výzkumy. Minimální životnost sondy je plánována na 10 měsíců, předpokládá se však, že bude fungovat podstatně déle. Jedním z hlavních cílů sondy je přispět k odhalení některých tajemství, týkajících se původu Měsíce. Položí také základy pro další plánované mise.
Například podrobná mineralogická mapa Měsíce bude využita k doložení teorie, podle níž byla ze Země vyvržena část materiálu při srážce naší planety s tělesem velikosti Marsu, z něhož se zformoval náš průvodce – Měsíc. Jak už bylo uvedeno výše, 15 vědeckých experimentů by mělo opět o kousek dále posunout naše vědomosti o nejbližším kosmickém sousedu naší planety.
Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
