logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
LDN 1622: Temná mlhovina v Orionu
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Jasná kometa je malými dalekohledy vidět po západu Slunce 2007.10.16 17:12

Fotografie komety C/2007 F1 pořízená Daliborem Hanžlem 15. října 2007 Kometa C/2007 F1 LONEOS začíná být pro majitele malých dalekohledů nápadným a tím pádem i lákavým objektem na večerní obloze. Je sice možné ji spatřit jen dvě hodiny po západu Slunce, a to velmi nízko nad obzorem (při ztemnělé obloze kolem 12° a níže), ale její jasnost včerejším dnem (15.října 2007) překročila magickou hranici 6. magnitudy (dle našich vizuálních odhadů). Kometa je navíc nápadná svou kompaktní a výraznou komou a na fotografiích se honosí úzkým, ale poměrně dlouhým ohonem, který se za ideálních podmínek ani nevejde do zorného pole digitálního fotoaparátu.

2007.10.18: doplněna mapka

Poprvé jsem kometu pozoroval 13. října 2007 v Pardubicích s Petrem Komárkem (současným vedoucím pardubické hvězdárny). Počasí bylo na vyhledání objektu ideální. Kometa se nacházela ve východním cípu souhvězdí Vlasů Bereniky, nedaleko nejjasnější hvězdy severní oblohy – hvězdy Arcturus v souhvězdí Pastýře. Díky automatizované montáži, na které se nachází i 0,45m reflektor, nebyl problém kometu najít ještě za soumraku, kdy by ji prakticky nebylo možné vyhledat vizuálně. Stačilo zamířit přístroj na planetu Jupiter, synchronizovat jej s objektem a navést jej na souřadnice komety.

Kolem 19. hodiny současného letního času se jadérko s komou komety začalo na stále tmavnoucí obloze zvýrazňovat, a i když na obzoru zářila přesvětlená průmyslová oblast PARAMO, nebylo možné kometu přehlédnout. Nejdříve jsme ji lokalizovali ve světelném hledáčku 15x100 a po několika korekcích se již nacházela i ve zorném poli velkého reflektoru i refraktoru (0,15m se světelností 15). Pomocí hledáčku jsem pak učinil vizuální odhad, který činil 6,9 magnitudy (koma 6,5’). Řekl bych, že byl i poměrně podceněn z důvodu silného světelného znečištění.

Přestože počasí bylo den ode dne horší (především dohlednost), rozhodli jsme se 15. října 2007 s Daliborem Hanžlem (šéfredaktorem Expresních astronomických informací) vyjet na osvědčenou lokalitu Střítěž (u Brna) s perfektním výhledem na západní obzor. Dorazili jsme akorát – Slunce už bylo pod obzorem a nad ním na něho upozorňoval jen slábnoucí halový sloup. Na jihozápadě jsme pak mohli spatřit velmi pěkné seskupení planety Jupiter, Měsíce ve fázi úzkého srpku a hvězdy Antares. Jedinou nevýhodou, která se pak stala velmi rušivým elementem při fotografování, byl poměrně silný a chladný vítr. Dalibor sestavil montáž svého 0,2m reflektoru a dalekohled k ní připevnil. Já jsem mezitím vybaven digitální videokamerou natáčel západ rudnoucího měsíčního srpku.

I když byla západní obloha ještě poměrně světlá, Dalibor již hlásil lokalizaci komety a následujících asi 15 minut patřilo čekání. A dočkali jsme se – kometa se zjevila nejprve na světlých snímcích zobrazených na displeji jeho digitálního fotoaparátu, kde měla její koma nápadně modrozelenou barvu. Postupně, s příchodem pravé tmy, začaly vynikat i náznaky „jehlicovitého“ ohonu a dokonce, k našemu překvapení, se na fotografiích (z minutových a 4-minutových expozic) projevil náznak protažené komy do jiného směru, nežli je směr chvostu. Kolem 19:40 se však podmínky začaly spíše zhoršovat se zmenšující se výškou nad obzorem. Do té doby již byla kometa asi 20 minut pohodlně pozorovatelná přes hledáček 8x50, přes který jsem učinil uzuální odhad (6,0 magnitudy, 8,5’ koma).

Dalibor se pak ještě pokoušel o sérii snímků mlhoviny Bublina (NGC 7635) v souhvězdí Kassiopeji, ale silný vítr, který negativně ovlivňoval fotografování přes dalekohled ve vertikálním směru (přeci jenom jsme byli na dost otevřeném prostranství), neustával, takže jsme se kolem 22. hodiny rozhodli vydat se zpět do Brna.

Kometa C/2007 F1 LONEOS zjasňuje poměrně rychlým tempem. V maximu (kolem 28. října 2007) by tak mohla dosáhnout 3,5 – 4 magnitudy. Její pozorování však bude čím dál více kazit dorůstající Měsíc, avšak vzhledem k její jasnosti a poměrně dobrém položení na obloze by její pozorování nemělo být až tak velkým problémem. V pátek 19. října ji navíc nalezneme jen 1° jihovýchodně od η-Bootis, což je hvězda asi tak jasná, jako jsou hvězdy ve Velkém voze.

Mapka (po kliknutí se zobrazí větší verze):

  Horálek Petr   Zobrazeno: 6734x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce