logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
ROSETTA – druhý průlet kolem Země 2007.11.10 12:52
Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba. Kosmická sonda Rosetta – evropský lovec komet – absolvuje 13. listopadu 2007 druhý těsný průlet kolem Země. Gravitační pole Země navede sondu na takovou dráhu, která ji nakonec přivede k cílové kometě.

Průlet sondy Rosetta kolem Země bude jejím třetím hlavním krokem na desetileté cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Minulý měsíc se uskutečnila drobná korekce dráhy sondy jako příprava na gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda je nyní na té správné dráze pro gravitační urychlení, čímž budou uspořeny cenné pohonné látky pro případné budoucí úpravy dráhy v blízkosti komety.

K nejtěsnějšímu průletu sondy kolem Země dojde v úterý 13. listopadu 2007 ve 21:57 SEČ. V tomto okamžiku se sonda bude pohybovat rychlostí 45 000 km/h (12,5 km/s) vzhledem k Zemi. Sonda prolétne ve výšce 5301 km nad Tichým oceánem, jihozápadně od Chile, nad místem se souřadnicemi 63° 46´ j. š. a 74° 35´ z. d.

Při těchto těsných průletech je využito gravitační přitažlivosti planet k významným změnám dráhy sondy a ke zvýšení její rychlosti k dosažení zvoleného cíle. Poprvé prolétla sonda Rosetta v blízkosti Země 4. 3. 2005. Dne 25. 2. 2007 naopak využila k úpravě dráhy gravitačního vlivu planety Mars. Do blízkosti Země se sonda vrátí ještě jednou – přesně za dva roky – a 13. 11. 2007 absolvuje v pořadí třetí (již poslední) gravitační manévr při průletu kolem naší planety.

Zatímco gravitační manévr při průletu kolem Marsu posloužil ke snížení rychlosti a k navedení sondy do vnitřních oblastí Sluneční soustavy (do blízkosti Země), druhý průlet kolem Země naopak pomůže sondě Rosetta získat dostatečnou rychlost k dosažení vnějších oblastí Sluneční soustavy. Při průletu přes hlavní pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem prolétne sonda v blízkosti planetky 2867 Stein (5. 9. 2008), kterou bude podrobně zkoumat. Poté se bude sonda znovu vracet do vnitřních částí Sluneční soustavy a naposled prolétne kolem Země v listopadu 2009.

Zvýšení rychlosti sondy při jejím třetím gravitačním manévru v blízkosti Země umožní Rosettě další průlet pásmem asteroidů, přičemž bude zblízka zkoumat planetku 21 Lutetia (10. 7. 2010). Nakonec se sonda dostane do blízkosti cílové komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Setkání s kometou se uskuteční v roce 2014 ve vzdálenosti zhruba 600 miliónů km od Slunce.

V průběhu druhého průletu sondy Rosetta v blízkosti Země bude hlavním úkolem zajištění jejího bezpečného průletu, protože tento manévr je rozhodující pro celkový úspěch mise. Kromě toho na příletové a odletové části dráhy se bude sonda Rosetta nacházet ve velmi nepříznivé poloze z hlediska osvětlení Sluncem, tudíž v nepříznivých teplotních a energetických podmínkách.

Navzdory tomuto omezení bude několik přístrojů jak na mateřské sondě, tak na přistávacím modulu Philae, aktivováno za účelem kalibrace, vědeckých měření a pořizování snímků. Tato pozorování jsou naplánována na období od 7. do 20. listopadu 2007.

Rosetta bude v první řadě při příletu k Zemi studovat její atmosféru a magnetosféru. Bude rovněž snímkovat obydlené oblasti Asie, Afriky a Evropy, následně se zaměří na Měsíc a bude pořizovat spektra osvětlené části měsíčního povrchu. Po průletu kolem Země pořídí Rosetta společný portrét Země a Měsíce.

Za dva roky opět na shledanou.

Zdroj: swww.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 10037x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce