logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Velká mlhovina v Lodním kýlu
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Velmi příznivý návrat komety 8P Tuttle 2007.11.13 17:32

Kometa 8P Tuttle V prosinci zakončí tento na komety velmi příznivý rok svým návratem kometa 8P Tuttle. Jen pro malou rekapitulaci: v lednu jsme mohli spatřit nejjasnější kometu po 41 letech C/2006 P1 McNaught, která byla krátce vidět i na denní obloze; v březnu a v dubnu kolem Slunce prolétly komety 2P Encke a 96P Machholz; dubnu a květnu vévodila kometa C/2007 E2 Lovejoy; na letní obloze zazářila C/2006 VZ13 LINEAR; na podzimní obloze krátce před svítáním a za soumraku C/2007 F1 LONEOS a samozřejmě nečekaně jasná kometa 17P Holmes. Kometa 8P Tuttle pravděpodobně neprorazí hranici pozorovatelnosti pouhým okem, ale její poloha na obloze činí její návrat velmi příznivým a tudíž i vhodným pro obyčejné triedry.

Kometu objevil francouzský astronom P. F. A. Méchain v souhvězdí Ryb 9. ledna 1790. I přes snahu tehdejší dalších pozorovatelů se však dráha komety nepodařila dostatečně změřit. Až o 68 let později, 5. ledna 1858, se kometa objevila ve zorném poli velkého refraktoru americkému astronomovi Horaceovi Parnellu Tuttleovi (Harvard College Observatory, Cambridge, Massachusetts, USA). Karl Christian Bruhns (Berlín, Německo) nahlásil nezávisle objev stejné komety 22. ledna téhož roku. Na Tuttleovo hlášení však reagovalo již několik dalších pozorovatelů, takže jméno objevitele u komety zůstalo vyhraněno Tuttleovi.

Kometa má periodu oběhu 13.62 let a její periheliová vzdálenost (vzdálenost nejbližšího bodu její dráhy od Slunce) kolísá od 1.00 do 1.05 AU. K Zemi se při tomto návratu přiblíží na rekordních 0.25 AU, což je u této komety jedno z největších přiblížení vůbec (nastane 1. ledna 2008 v noci; blíže bude kometa až v roce 2048 – 0.17 AU). Díky geometrii její dráhy ji navíc budeme moci pozorovat z České republiky v celé první polovině jejího průletu kolem Země a od konce listopadu 2007 do konce ledna 2008 již menšími přístroji, možná pouhým okem. Na severní obloze se ztratí v souhvězdí Řeky Eridanus v druhé polovině ledna 2008, krátce před průchodem periheliem (který nastane 27. ledna 2008). Největší jasnosti kometa dosáhne 4. ledna 2008, kdy ji nalezneme po západu Slunce velmi vysoko nad obzorem v souhvězdí Ryb. Tehdy by mohla mít jasnost kolem 6.5 magnitudy, možná i větší.

Počátkem listopadu 2007 se kometa nachází kousek od severního nebeského pólu, kde se do druhé dekády měsíce pohybuje jen velmi pomalu. Na počátku prosince 2007 ji nalezneme v severní části souhvězdí Draka na hranici s Cefeem, mohla by dosahovat okolo 9.5 magnitudy a její pohyb na obloze se zrychluje. Vcelku svižně letí přes Cefea, Cassiopeju, Andromedu až do Trojúhelníka a Ryb (tam se ocitne na počátku ledna roku 2008, bude mít kolem 6. magnitudy). Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v první dekádě ledna roku 2008. Měsíc ruší jen minimálně (dorůstá a nachází se na večerní obloze), kometa dosahuje největší jasnosti a nachází se vysoko v Rybách, odkud plynule přechází do souhvězdí Velryby.

Návrat komety by mohl být vliv na frekvenci roje Ursamonorid, jehož je mateřskou kometou. Roj mívá maximum kolem 23. prosince a jeho obvyklá frekvence je asi 2 meteory za hodinu. Letos jsou však podmínky k jeho pozorování velmi nepříznivé – na obloze ruší Měsíc téměř v úplňku a navíc v souhvězdí Blíženců, kde se nachází nejvyšší bod ekliptiky nad naším obzorem. Zajímavé však je, že případné náhlé zvýšení frekvence nastávají spíše v obdobích, kdy je kometa v afeliu (nejdál od Slunce). Například v roce 1945 a 1986 frekvence přesáhly 100 meteorů v hodině.

Kometa nabídne i jedno nevšední představení pro majitele světelných dalekohledů a digitálních fotoaparátů. Jde o její těsný (skoro přímý) průlet okolo galaxie M33, který nastane kolem půlnoci 30./31. prosince 2007. Největší přiblížení k jádru galaxie se odehraje krátce po 23. hodině 30. prosince 2007. Kometa „projde“ západní polovinou galaxie. V té době by mohla mít 7.0 magnitudy. Galaxie má plošnou jasnost okolo 6.2 magnitudy, nicméně svou plochou zabírá na obloze oblast 68.7'x41.6', takže je to objekt pro světelné přístroje a hlavně městy nepřesvětlená obloha.

Tak pravděpodobně tímto kometárním návratem bude končit rok 2007 a začínat rok následující. Nezbývá nic jiného, než si přát, aby ten příští rok byl na komety přinejmenším stejně štědrý a jasných nocí na sledování noční i denní oblohy co nejvíce.

Dráha komety 8P Tuttle na obloze Dráha komety 8P Tuttle na obloze v období od 10. prosince 2007 do 18. ledna 2008, kdy bude kometa nejlépe pozorovatelná. Polohy komety jsou vzaty vždy na 22:30 SEČ (středoevropský čas; platný v době průletu komety na obloze). Na mapce jsou patrná výrazná souhvězdí podzimní a zimní oblohy (Peg – Pegas, And – Andromeda, Cep – Cefeus, Per – Perseus, Cet – Velryba, Ari – Beran, Tau – Býk). K tvorbě mapky byl využit software Skymap Pro (www.skymap.com).


Zdroje:
[1] Hvězdářská ročenka 2007, P. Příhoda a kol., HaP Praha; pasáž o kometách (V. Znojil)
[2] http://aerith.net/comet/catalog/0008P/2008.html
[3] http://cometography.com/pcomets/008p.html

  Horálek Petr   Zobrazeno: 7333x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce