logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“ 2007.12.09 16:49
Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan. Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako „létající talíře“. Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku „vyrostla“ pozorovaná vyvýšenina.

Měsíce pojmenované Pan a Atlas byly objeveny počátkem 80. let minulého století na fotografiích, které pořídila sonda Voyager. Měsíček Pan, který má průměr 33 km, obíhá kolem planety Saturn v mezeře uvnitř prstence A, která nese označení Encke Division (Enckeova mezera). Měsíc Atlas o průměru 39 km krouží kolem Saturnu po vnější straně prstence A. Jedná se o měsíce, které se nacházejí na drahách nejblíže Saturnu – Pan obíhá ze všech měsíců vůbec nejblíže (133 583 km od středu planety), Atlas je měsícem třetím v pořadí podle vzdálenosti (137 670 km).

Oba měsíce mají velmi zploštělý tvar – jeden jejich rozměr je podstatně větší než druhý. Avšak jejich podoba s UFO je čistě náhodná a byla zjištěna až tehdy, když se na ně zaměřila výkonná kamera na palubě sondy Cassini.

Carolyn Porco, členka týmu sondy Cassini, pracující na Space Science Institute v Boulderu (Colorado, USA), prohlásila: „Byla jsem přesvědčená, že nám jejich tvary mohou něco říci o jejich původu. Avšak vůbec mě nenapadlo, že by mohly vypadat jako létající talíře.“ Vznik plochého tvaru Saturnova měsíce Atlas.

Nové snímky odhalily hladké vyvýšeniny obklopují měsíce v oblasti jejich rovníku, které leží v rovině prstenců planety a jsou tak širší v tomto směru, protože se pohybují napříč prstenci. Skupina vědců, jejichž vedoucím je Sébastien Charnoz (University of Paris, Francie), vytvořila počítačovou simulaci, ze které vyplývá, že pozorované vyvýšeniny v oblasti rovníku těchto malých měsíců vznikly nabalováním materiálu z prstenců.

Původ nádherných planetárních prstenců je však stále ještě záhadou. Jedna teorie předpokládá, že v období počátečního vývoje Sluneční soustavy bylo jedno nebo několik velkých ledových těles roztříštěno v blízkosti planet, vzniklo velké množství úlomků, které se postupně „srovnaly“ do plochého prstence.

Pokud je tomu skutečně tak, potom jádra měsíců Atlas a Pan mohou být úlomky, mající původ právě v předpokládané srážce. Jakmile drobné částice vytvořily ploché prstence, mohly dopadat na povrch měsíců a vytvořit tak v oblasti rovníku pozorované „vybouleniny“. Tento proces byl pravděpodobně ukončen již velmi dávno, protože současné dráhy měsíců neumožňují zbývajícímu řídkému materiálu usazovat se na jejich povrchu.

Není doposud jasné, zda obdobné procesy nastaly i někde jinde ve Sluneční soustavě. Například kolem planety Neptun obíhá několik relativně velkých měsíců, jejichž dráhy leží v rovině prstenců. Ty však zatím nebyly snímkovány s tak vysokým rozlišením. „Jednu věc musíme udělat, až se znovu vrátíme k Neptunu. Podívat se velmi zblízka na tvary těchto měsíců, zda nám něco neprozradí o svém původu a vývoji,“ říká Carolyn Porco.

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 8694x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce