logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Planeta tajinastes
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu 2008.01.09 11:27
HST na oběžné dráze kolem Země. Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru – jeho stavby a vývoje.

Start raketoplánu Atlantis je naplánován na září letošního roku. Na jeho palubě bude sedmičlenná posádka, která si sebou poveze spoustu nákladu: různá zařízení, pracovní nástroje a nové přístroje, potřebné pro úspěšnou realizaci páté (a poslední) opravy úctyhodného kosmického dalekohledu, který krouží nad zemským povrchem od dubna 1990. Na palubě raketoplánu bude také kamera IMAX, která bude tuto historickou událost zaznamenávat. Předcházející servisní mise raketoplánu k HST se uskutečnily v letech 1993, 1997, 1999 a 2002.

V průběhu jedenáctidenního letu raketoplánu se uskuteční 5 výstupů kosmonautů do volného kosmického prostoru. Během těchto kosmických vycházek astronauti nainstalují na dalekohled dva nové výkonné přístroje, novou sadu gyroskopů, které budou zajišťovat jeho správnou orientaci a stabilizaci polohy v prostoru, vymění rovněž baterie a opatří dalekohled novou tepelnou ochranou, což prodlouží životnost HST minimálně do roku 2013, možná až do roku 2020. Pokud vše bude probíhat podle plánu, bude rovněž nahrazen již zastaralý přístroj FGS (Fine Guidance Sensor) – jeden ze tří na palubě HST – renovovaným přístrojem, který pomůže udržovat dalekohled v požadované orientaci, tj. dlouhodobě přesně sledovat vybraný kosmický objekt, který je právě v zájmu astronomů.

„Jak dobře vědí astronauti i astronomové, současné možnosti kosmického dalekohledu HST jsou v porovnání s původním stavem více než splněným snem,“ říká John Grunsfeld, který bude vedoucím týmu kosmomautů-opravářů. „Mise bude zcela určitě velmi náročná. NASA vsadila na dřívější zkušenosti z oprav HST a do posádky zařadila tři astronauty-veterány. Posádka raketoplánu a celý řídící tým se podrobil náročnému výcviku, zaměřený na start a tvrdou práci při opravě dalekohledu.“

Astronauti se poprvé pokusí o výměnu dvou přístrojů na palubě HST: zobrazovacího spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), který ukončil činnost v roce 2004 a kamery ACS (Advanced Camera for Surveys). Kamera ACS byla velmi používaným zařízením až do jejího selhání po pětiletém fungování v lednu 2007. Aparatura STIS – což je nejdokonalejší spektrograf, jaký kdy byl umístěn na palubě HST – poskytovala detailní snímky vesmírných objektů a „rozdělovala“ světlo do jednotlivých detektorů za účelem zjištění fyzikálních vlastností galaxií, hvězd, planet a mlhovin. WFC3 - nová kamera pro HST při pozemních testech.

Nové přístroje, které budou instalovány na HST, jsou: spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph) a kamera WFC3 (Wide Field Camera 3). Mezi hlavní úkoly spektrografu COS bude patřit výzkum struktury vesmíru. Velkoškálová struktura vesmíru má tvar, předurčený gravitací tzv. temné hmoty a může kopírovat rozložení galaxií a mezigalaktického plynu. Zařízení COS bude také zjišťovat, jak se tato struktura vyvíjela v průběhu miliard let a jakou roli hrála při vzniku a vývoji galaxií. Kamera WFC3 bude první panchromatickou kamerou na palubě HST, která bude poskytovat širokoúhlé záběry a pozoruhodně ostré obrázky.

Kamera WFC3 bude schopna vyfotografovat slabé a velmi vzdálené galaxie, jaké zatím nikdy nebyly pozorovány, díky zachycení světla ze samých počátků existence vesmíru. To umožní HST pozorovat vzdálené galaxie, které vznikly asi 400 miliónů let po velkém třesku. Zatím HST „dohlédl“ do období 800 miliónů roků po vzniku vesmíru. Připomeňme, že stáří vesmíru je 13,7 miliardy roků. Další přístroj – spektrograf COS – bude získávat ultrafialová spektra velmi slabých a vzdálených objektů, jako jsou kvasary. Zařízení COS bude pořizovat spektra ještě slabších objektů, než bylo schopno zařízení STIS.

„Cílem této mise je zanechat HST ve stavu jeho vrcholných pozorovacích schopností,“ říká David Leckrone (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). „Dva nové přístroje, jak doufáme, umožní astronomům zaútočit na některé opravdu vážné problémy, týkající se původu temné hmoty a temné energie, chemického složení atmosfér planet mimo Sluneční soustavu apod.“ HST bude o 60 % výkonnější než po třetí servisní misi, před ukončením činnosti přístrojů STIS a ACS.

Zdroj: www.nasa.gov a newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 8908x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce