logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Odrazy noční oblohy od největšího zrcadla na světě
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Spitzerův dalekohled bude pátrat po vesmírných diamantech 2008.02.28 18:41
Nanodiamanty v okolí horkých hvězd - kresba. Diamanty jsou na Zemi vzácné, ale kupodivu by mohly být běžné ve vesmíru – a mimořádně citlivé „oko“ infračerveného kosmického dalekohledu NASA s názvem Spitzer Space Telescope je natolik dokonalé, aby po nich mohlo pátrat. Alespoň jsou o tom přesvědčeni odborníci střediska NASA Ames Research Center, Moffett Field, California, USA.

Při použití počítačových simulací vyvinuli vědci strategii za účelem hledání diamantů ve vesmíru, které mají velikost pouze několik nanometrů (tj. miliardtin metru). Tyto klenoty jsou přibližně 25 000krát menší než zrnko písku – poněkud malé na snubní prstýnek. S trochou nadsázky lze říci, že se spíše jedná o „diamantový kouř“. Avšak astronomové se domnívají, že tyto nepatrné částice mohou poskytnout cenný pohled na to, jak se na uhlík bohaté molekuly, představující základ pozemského života, ve vesmíru vyvíjely.

Vědci začali opravdu vážně uvažovat o přítomnosti diamantů ve vesmíru již v 80. letech minulého století, když při výzkumu meteoritů, které dopadly na zemský povrch, v nich odhalili velké množství drobounkých diamantů o velikosti několika nanometrů. Astronomové zjistili, že 3 % veškerého uhlíku, objeveného v meteoritech, pochází právě z nanodiamantů. Pokud jsou meteority odrazem složení prachu ve vnějším vesmíru, pak výpočty ukazují, že každý gram prachu v kosmických mračnech může obsahovat až 10 biliard nanodiamantů.

„Jestliže jsou nanodiamanty ve vesmíru tak hojné, proč je nemůžeme pozorovat?“ ptá se Charles Bauschlicher (Ames Research Center). K rozluštění této záhady Bauschlicher a jeho vědecký tým použili počítačový software k simulování podmínek v mezihvězdném prostředí – v prostředí mezi hvězdami, zaplněném nanodiamanty. Zjistili, že tento prostor s diamanty září velmi silně v infračerveném oboru na vlnových délkách 3,4 až 3,5 mikrometru a mezi 6 až 10 mikrometry, což je záření, na které je Spitzerův dalekohled citlivý.

Astronomové by měli být schopni spatřit tyto vesmírné diamanty pozorováním jejich unikátních „otisků prstů“ v podobě infračerveného záření. Podobně jako hranol rozkládá bílé světlo na barvy duhy, infračervený spektrometr na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu rozloží infračervené záření na jeho jednotlivé složky, což umožní vědcům identifikovat stopy jednotlivých molekul.

Členové týmu jsou přesvědčeni, že větší počet diamantů nemohl být doposud ve vesmíru vypátrán, protože astronomové nemohli pozorovat ta správná místa pomocí těch nejvhodnějších přístrojů. Diamanty jsou vytvořeny z pevně spojených atomů uhlíku, takže pohlcují větší množství energetičtějšího ultrafialového záření a následně emitují infračervené záření o určité vlnové délce. Tak došli vědci k závěru, že nejlepší místa k pozorování světla vesmírných diamantů se nacházejí v blízkosti horkých hvězd.

Astronomové určili, kde pozorovat nanodiamanty. Dalším problémem bude zjistit, jak vznikly v podmínkách mezihvězdného prostředí. „Zatím jen víme, že vesmírné diamanty vznikly za zcela odlišných podmínek, než ty pozemské,“ říká Louis Allamandola, rovněž z Ames Research Center. Allamandola ještě dodává, že diamanty na Zemi vznikaly za nesmírných tlaků, hluboko uvnitř planety, kde jsou rovněž velmi vysoké teploty. Avšak vesmírné diamanty byly objeveny v chladných molekulárních oblacích, kde je tlak miliardkrát nižší a teploty se pohybují hluboko pod -240 °C.

„Nyní, když víme, kde pozorovat zářící nanodiamanty, infračervené dalekohledy jako Spitzer nám pomohou zjistit mnohem více informací o jejich existenci ve vesmíru,“ dodává Allamandola.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 8200x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce