Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila tuto fotografii 19. 2. 2008. Jedná se o jednu z přibližně 2 400 fotografií, které byly uvolněny k publikování.
Ingrid Daubar Spitale (University of Arizona, Tucson), která prostudovala již stovky snímků, pořízených kamerou HiRISE, byla první osobou, která tuto lavinu na Marsu spatřila. „Opravdu mě to překvapilo,“ říká Ingrid Spitale. „Je nádherné uvidět něco tak dynamického na Marsu. Přitom většina povrchu planety se nezměnila za poslední milióny roků.“
Kamera pozoruje opakovaně vybraná místa na Marsu s cílem vystopovat případné sezónní změny. Avšak hlavní cíl snímkování dne 19. února 2008 nebyl strmý svah. „Pátrali jsme po jarních změnách ve vrstvě zmrzlého oxidu uhličitého, pokrývajícího písečné duny v polárních oblastech a objevení lavin bylo zcela neočekávané,“ říká Candice Hansen (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, USA).
Celý snímek zachytil vzhled povrchu s rozlišením detailů o velikosti psacího stolu na pásu terénu o šířce 6 km a délce přes 60 km v oblasti kolem 84° severní šířky Marsu. Načervenalé vrstvy jsou bohaté na vodní led, pokrývající povrch příkrého svahu o výšce více než 700 m, táhnoucího se po celé délce obrázku.
„Doposud jsme nevěděli, jak zaznamenat tyto sesuvy půdy,“ říká Patrick Russell (University of Berne, Švýcarsko). „Plánovali jsme pořízení velkého množství snímků povrchu v průběhu sezónních změn (na Marsu se střídají roční období jako na Zemi, jen s tím rozdílem, že trvají poněkud déle), abychom zjistili, zda se sesuvy materiálu vyskytují v průběhu celého roku nebo zda je jejich výskyt omezen jen na začátek jara.“
Větší množství ledu než prachu pravděpodobně zvířilo materiál, který spadl z horní části srázu. Fotografování této oblasti v období nadcházejících měsíců bude mít za úkol sledovat jakékoliv změny nových depozitů na úpatí svahu. To vědcům pomůže odhadnout, jaké je zastoupení ledu v padajících horninách.
„Jestliže se kus ledu odlomí a spadne dolů, předpokládáme, že v něm obsažená voda se změní z ledu na vodní páru,“ říká Russell. „Budeme dávat pozor, abychom uviděli další úlomky, padající dolů ze srázu. Takovýto výzkum nám pomůže lépe pochopit jednu oblast působení vodního cyklu na Marsu.“
Text k obrázku:
Na snímcích ze sondy MRO byly zaznamenány přinejmenším 4 laviny, eventuálně pády úlomků horniny, a to přímo v akci – téměř v přímém přenosu. Na publikovaném snímku je vidět oblast, kde se zmíněné laviny vyskytly. Bílé obdélníky vyznačují oblasti, které jsou detailněji vyobrazeny na obrázcích vpravo (všechny snímky jsou v tzv. falešných barvách). Materiál, pravděpodobně obsahující drobná zrníčka ledu a prachu, možná i větší kusy horniny, se uvolnil z vysokého útesu, svažujícího se příkře dolů a tvořeného tenkými vrstvami, usazenými v dávné minulosti planety. Výskyt takovýchto lavin je okázale doprovázen oblaky zvířeného jemného materiálu, který se postupně usazuje. Největší oblak (horní obrázek) sleduje dráhu úlomků při jejich pádu po svahu dolů, narážejících na spodní část svahu, pokračuje dále v pádu a vytváří vzdouvající se oblak v čelní oblasti pádu. Oblak má v průměru přibližně 180 m a dosahuje výšky 190 m od úpatí příkrého svahu. Stíny každého oblaku vlevo dole také dokazují, že se jedná o trojrozměrné útvary, čnící do ovzduší před srázem a nejedná se jen o zbarvení povrchu (Slunce je vpravo nahoře).
Velký obrázek si můžete prohlédnout například ZDE.
Zdroj: science.nasa a hirise.arizona
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
