Sonda uskuteční doposud nejtěsnější přiblížení k některému z početné rodiny měsíců Saturna. Prolétne podél okraje mohutného gejzíru, tryskajícího z velkých prasklin v ledu na jižním pólu měsíce Enceladus. Sonda bude shromažďovat vědecky cenné údaje o ledových krystalcích, prachu a plynu v pozorovaných výtryscích.
Příčina těchto gejzírů je středem pozornosti vědců, kteří předpokládají, že se pod vrstvou ledu na jižním pólu může nacházet kapalná voda v poměrně velkém množství. Sonda prolétne podél okraje gejzíru ve vzdálenosti asi 200 km od povrchu, přičemž k povrchu měsíce se nejvíce přiblíží až na 50 km.
„Tento průlet je technicky velmi náročný, avšak může poskytnout převratné poznatky o gejzírech na Enceladu. Tým vědců kolem sondy Cassini doslova dychtí po těchto nových informacích,“ říká Alan Stern (NASA´s Science Mission Directorate, Washington).
Vědci již delší dobu podrobně studují anatomii výtrysků na Enceladu, protože chtějí zjistit, zda při průletu v tak těsné blízkosti nebude sonda vystavena byť malému nebezpečí v důsledku vysoké rychlosti, přestože vyvrhované částice mají velmi malé rozměry. Sonda již několikrát prolétávala oblastmi se zvýšeným výskytem drobných prachových částic na své dráze kolem Saturnu.
 Kamery na palubě sondy Cassini budou pořizovat snímky povrchu měsíce jak při přibližování, tak i při vzdalování od měsíce. Mezi tím bude sonda provádět analýzu vyvrhovaných částic. Budou zjišťovány údaje o hustotě, velikosti, složení a rychlosti jednotlivých částic. Snímkovány budou i oblasti na severní polokouli, které doposud nebyly vyfotografovány.
„Předpokládají se dva druhy částic, vyvrhovaných z podpovrchových oblastí měsíce Enceladus: čistý vodní led a vodní led smíchaný s dalším materiálem,“ říká Sascha Kempf, zástupce hlavního vědeckého pracovníka (Max Planck Institute for Nuclear Physics, Heidelberg, SRN), který má na starosti jeden z vědeckých přístrojů s názvem Cosmic Dust Analyzer (Analyzátor kosmického prachu) na sondě Cassini. „Domníváme se, že čistě ledové částice jsou vyráženy z povrchu a částice ze špinavého ledu mají svůj původ v podpovrchových vrstvách měsíce. Nadcházející průlet sondy Cassini v blízkosti povrchu měsíce by měl přinést informace o tom, zda-li jsou naše předpoklady správné.“
V roce 2005 několik přístrojů na palubě sondy Cassini zaznamenalo gejzíry vody, tryskající do vzdálenosti zhruba 3krát větší, než je poloměr měsíce Enceladus. Průměr tohoto ledového měsíce je pouze 500 km, avšak navzdory tomu se jedná o jedno z nejzajímavějších těles ve Sluneční soustavě. Vyvrhované částice jsou velice drobné, jejich rozměry jsou srovnatelné s tloušťkou lidského vlasu. Ledové částice a plyn unikají rychlostí kolem 400 m/s. Výtrysky na Enceladu probíhají, jak se zdá, nepřetržitě, čímž dochází k obnovování povrchu měsíce, k vytváření obrovského oblaku jemného ledového prachu kolem měsíce, který zásobuje materiálem prstenec E.
Cassini prolétne kolem měsíce Enceladus rychlostí 14,4 km/s ve vzdálenosti 52 km od jeho povrchu, a to nad místem o souřadnicích 20 S a 135 W. Přibližně 58 sekund po největším přiblížení k povrchu měsíce prolétne sonda středem oblaku, tvořeného plynem a ledovými krystalky, vyvrhovanými z nitra měsíce.
Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
