logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mléčná dráha nad uruguayským majákem
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Mimořádný úkol pro sondu Cassini 2008.03.12 14:33
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus. Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Mezi její největší „úlovky“ patří objev výtrysků vody nad oblastmi kolem jižního pólu měsíce Enceladus. Protože se jedná o mimořádný úkaz, byla provedena taková úprava dráhy sondy Cassini, aby 12. 3. 2008 prolétla těsně nad povrchem ledového měsíce.

Sonda uskuteční doposud nejtěsnější přiblížení k některému z početné rodiny měsíců Saturna. Prolétne podél okraje mohutného gejzíru, tryskajícího z velkých prasklin v ledu na jižním pólu měsíce Enceladus. Sonda bude shromažďovat vědecky cenné údaje o ledových krystalcích, prachu a plynu v pozorovaných výtryscích.

Příčina těchto gejzírů je středem pozornosti vědců, kteří předpokládají, že se pod vrstvou ledu na jižním pólu může nacházet kapalná voda v poměrně velkém množství. Sonda prolétne podél okraje gejzíru ve vzdálenosti asi 200 km od povrchu, přičemž k povrchu měsíce se nejvíce přiblíží až na 50 km.

„Tento průlet je technicky velmi náročný, avšak může poskytnout převratné poznatky o gejzírech na Enceladu. Tým vědců kolem sondy Cassini doslova dychtí po těchto nových informacích,“ říká Alan Stern (NASA´s Science Mission Directorate, Washington).

Vědci již delší dobu podrobně studují anatomii výtrysků na Enceladu, protože chtějí zjistit, zda při průletu v tak těsné blízkosti nebude sonda vystavena byť malému nebezpečí v důsledku vysoké rychlosti, přestože vyvrhované částice mají velmi malé rozměry. Sonda již několikrát prolétávala oblastmi se zvýšeným výskytem drobných prachových částic na své dráze kolem Saturnu. Trajektorie průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.

Kamery na palubě sondy Cassini budou pořizovat snímky povrchu měsíce jak při přibližování, tak i při vzdalování od měsíce. Mezi tím bude sonda provádět analýzu vyvrhovaných částic. Budou zjišťovány údaje o hustotě, velikosti, složení a rychlosti jednotlivých částic. Snímkovány budou i oblasti na severní polokouli, které doposud nebyly vyfotografovány.

„Předpokládají se dva druhy částic, vyvrhovaných z podpovrchových oblastí měsíce Enceladus: čistý vodní led a vodní led smíchaný s dalším materiálem,“ říká Sascha Kempf, zástupce hlavního vědeckého pracovníka (Max Planck Institute for Nuclear Physics, Heidelberg, SRN), který má na starosti jeden z vědeckých přístrojů s názvem Cosmic Dust Analyzer (Analyzátor kosmického prachu) na sondě Cassini. „Domníváme se, že čistě ledové částice jsou vyráženy z povrchu a částice ze špinavého ledu mají svůj původ v podpovrchových vrstvách měsíce. Nadcházející průlet sondy Cassini v blízkosti povrchu měsíce by měl přinést informace o tom, zda-li jsou naše předpoklady správné.“

V roce 2005 několik přístrojů na palubě sondy Cassini zaznamenalo gejzíry vody, tryskající do vzdálenosti zhruba 3krát větší, než je poloměr měsíce Enceladus. Průměr tohoto ledového měsíce je pouze 500 km, avšak navzdory tomu se jedná o jedno z nejzajímavějších těles ve Sluneční soustavě.

Vyvrhované částice jsou velice drobné, jejich rozměry jsou srovnatelné s tloušťkou lidského vlasu. Ledové částice a plyn unikají rychlostí kolem 400 m/s. Výtrysky na Enceladu probíhají, jak se zdá, nepřetržitě, čímž dochází k obnovování povrchu měsíce, k vytváření obrovského oblaku jemného ledového prachu kolem měsíce, který zásobuje materiálem prstenec E.

Cassini prolétne kolem měsíce Enceladus rychlostí 14,4 km/s ve vzdálenosti 52 km od jeho povrchu, a to nad místem o souřadnicích 20 S a 135 W. Přibližně 58 sekund po největším přiblížení k povrchu měsíce prolétne sonda středem oblaku, tvořeného plynem a ledovými krystalky, vyvrhovanými z nitra měsíce.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7178x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce