Mise sondy Cassini byla původně naplánována do konce července 2008. Ohlášené dvouleté prodloužení činnosti sondy zahrnuje 60 dalších oběhů kolem planety Saturn a další průlety kolem exotických měsíců. Mimo jiné sonda 26krát prolétne kolem měsíce Titan, 7krát kolem měsíce Enceladus a jednou kolem měsíců Dione, Rhea a Helene. Prodloužení mise sondy bude rovněž využito k výzkumu prstenců planety, její rozsáhlé magnetosféry a planety samotné.
„Toto prodloužení není důležité jen pro vědeckou komunitu, ale pro celé lidstvo při získávání nových informací v rámci odhalování doposud nerozřešených tajemství planety Saturn,“ říká Jim Green, ředitel Planetary Science Division, NASA Headquarters, Washington. „Nové objevy jsou známkou úspěchu sondy společně s úžasnými snímky, vyslanými zpět na Zemi, které jsou prostě impozantní.“
„Sonda funguje mimořádně dobře a řídící tým je velmi motivovaný, takže se těšíme na další výzkumy v příštích dvou letech,“ říká Bob Mitchell, programový manažer sondy Cassini (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie).
Na základě informací ze sondy Cassini se astronomové domnívají, že pod povrchem Saturnova měsíce Enceladus může existovat voda v kapalném stavu. To je důvod, proč tento malý měsíc, 10krát menší než Titan a 7krát menší než náš Měsíc, je cílem prodloužené mise s nejvyšší prioritou.
 Sonda Cassini objevila gejzíry vody a ledových krystalků, tryskajících z povrchu měsíce Enceladus. Tyto gejzíry, které sahají do vzdálenosti 3krát větší, než je průměr měsíce Enceladus, mj. zásobují částicemi nejrozsáhlejší Saturnův prstenec E. Během prodloužené mise by se měla sonda Cassini těsně přiblížit k tomuto bezesporu zajímavému měsíci a prolétnout ve vzdálenosti méně než 25 km od jeho ledového povrchu.
Výzkum největšího měsíce – Titanu, realizovaný pomocí přístrojů na palubě sondy Cassini, umožnil vědcům letmý pohled na to, jak mohla vypadat Země před vznikem života a jeho rozvojem. Nyní se domnívají, že Titan má mnoho shodných paralel se Zemí, jako jsou například přítomná jezera, řeky, kanály, duny, déšť, sníh, oblaka, pohoří a možná i sopky.
„Když jsme plánovali původní trasu sondy, vůbec jsme nevěděli, co se nám podaří objevit – zejména na Titanu a Enceladu,“ říká Dennis Matson, vědecký pracovník JPL. „Toto prodloužení mise je reakcí na dosavadní objevy a dává nám tak šanci objevit ještě něco nového.“
Na rozdíl od Země jsou jezera, řeky a déšť na Titanu založeny na kapalném metanu a etanu, a teploty se zde pohybují kolem -180 °C. Ačkoliv hustá atmosféra kolem Titanu velmi limituje pozorování povrchu měsíce, detailní zobrazení pomocí radaru s vysokým rozlišením a snímky v infračerveném oboru, získané pomocí spektrometru, umožňují lepší pohled na povrch Titanu.
Sonda Cassini se při dalším výzkumu zaměří také na monitorování sezónních změn na Titanu a na Saturnu, na pozorování unikátních úkazů v Saturnových prstencích a na výzkum dalších oblastí uvnitř Saturnovy magnetosféry.
Sonda Cassini denně předávala na Zemi spoustu informací o systému planety Saturn po dobu čtyř let. Její cestovní obrázkové album obsahuje téměř 140 000 fotografií a mnoho dalších informací, shromážděných v průběhu 62 oběhů kolem Saturnu, 43 průletů kole Titanu a 12 těsných přiblížení k ledovým měsícům planety.
Více než 10 let po startu a téměř 4 roky po navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu je sonda Cassini naprosto „zdravá“ a schopná dalšího výzkumu. Tři z jejích vědeckých přístrojů mají drobné problémy, avšak ovlivnění jejich procesu sběru dat je minimální. Sonda bude mít ještě dostatek pohonných hmot i po ukončení prodloužené fáze mise, což by umožňovalo ještě třetí etapu výzkumu. Data z prodloužené mise se mohou stát základem pro případné nové sondy k Titanu či Enceladu.
Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 z Cape Canaveral na Floridě. Při sedmiletém putování k Saturnu překonala vzdálenost 3,5 miliardy km. Řadí se mezi sondy, vybavené největším množstvím vědeckých přístrojů, jaké kdy byly vypuštěny. Na palubě orbiteru se nachází 12 přístrojů, dalších 6 vědeckých přístrojů bylo umístěno na modulu Huygens, který vyrobila Evropská kosmická agentura ESA a který přistál na povrchu měsíce Titan. Zdrojem elektrické energie na sondě Cassini jsou 3 radioizotopové termoelektrické generátory, které k výrobě elektrického proudu využívají teplo, uvolněné při radioaktivním rozpadu plutonia. Sonda byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004.
Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
