Česká astronomická společnost

Meteorický roj Lyridy nepatří mezi ty nejznámější roje během roku, ale přesto si zasluhuje oprávněné místo na žebříčku 10 nejatraktivnějších rojů během roku. Díky poloze svého radiantu na obloze (který bývá v obdobích maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku) patří mezi ty nejlépe pozorovatelné od nás vůbec. Je to navíc první výrazný roj v jarních měsících, kterého si lze bezvýhradně při pozorování noční oblohy povšimnout. Obvyklá zenitová frekvence roje se pohybuje okolo 12 meteorů za hodinu a samotné meteory jsou poměrně pomalé (meteoroidy vlétají do zemské atmosféry rychlostí 49 km/s) a občas velmi jasné.

Mateřskou kometou roje je již zmíněná C/1961 G1 (Thatcher) s oběžnou dobou 415 let (naposledy byla u Slunce v roce 1861). Proud částic z této komety značně ovlivňuje svojí gravitací planeta Saturn, takže zřídka můžeme být svědky i krátké meteorické „spršky“ (okolo 600 meteorů za hodinu). Běžně se však zenitová frekvence pohybuje okolo 10-18 meteorů.

Pozorovat roj lze během několika nocí. Obvykle totiž jeho aktivita začíná v polovině dubna a končí kolem 27. dubna. Maximum připadá na noci kolem 22. dubna. Nejlepší je roj pozorovat v druhé polovině noci a ráno ještě před svítáním, kdy bývá radiant nejvýše nad obzorem.

Podmínky pro letošní Lyridy jsou bohužel poměrně nepříznivé. Maximum je předpovězeno na úterý 22. dubna přibližně v 5 hodin 50 minut (letního středoevropského času). V té době již bude světlo, neboť je to jen krátce před východem Slunce. Navíc bude zrána značně rušit Měsíc ve fázi 2 dny po úplňku, byť jej nalezneme v nízko položeném ekliptikárním souhvězdí Vah.

Přesto, pokud bude jasno, pohlédněte občas v noci z pondělí na úterý k obloze. Možná se vám poštěstí nějakou tu „Lyridu“ spatřit.

Zdroje:
[1] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol., HaP Praha v koed. s AVČR, pasáž o meteorech (autor Vladimír Znojil)
[2] Software Stellarium (www.stellarium.org)