Loď se včas nerozdělila
 Toto kosmické plavidlo se skládá ze tří částí, přičemž posádka sedí při sestupu v návratovém modulu, který se musí od ostatních dvou modulů včas oddělit. Tentokrát se však patrně toto oddělení neproběhlo, takže všechny tři části vstoupily do atmosféry, navíc kabina s kosmonauty byla špatně orientována – mířila dopředu průlezem, nikoliv ochranným štítem. Zatímco mluvčí ruské Federální kosmické agentury to popřel, americká velitelka Peggy Whitsonová mluvila o dramatu. Až vstup do horních částí atmosféry působením aerodynamických sil a žáru se výsadkový modul od zbylých částí oddělil a potom se automaticky orientoval do správné polohy tepelným štítem vpřed. Nicméně loď už se vychýlila ze správné dráhy natolik, že ji automaty navedly na záložní balistický sestup, který byl neobyčejně strmý.
„Během sestupu jsem viděla plameny okolo lodi,“ řekla první jihokorejská kosmonautka I So-jon. „Zpočátku jsem se strašně vylekala, protože plameny byly velmi velké. Bála jsem se, že můžeme shořet. Potom jsem se podívala na tváře Jurije Malenčenka a Peggy Whitsonové a ti zůstávali klidní. Tak jsem se i já uklidnila.“
Velké přetížení
 Whitsonová prohlásila, že přetížení dosáhlo hodnoty nejméně 8,2 G, to znamená, že vážila osmkrát víc než na Zemi. Rusové později oznámili, že se dokonce blížilo 10 G. Američanka připustila, že návrat byl obtížnější, než na raketoplánu, ve kterém dosud létala. „Ale já jsem se nebála,“ zdůraznila.
Vzhledem k balistickému sestupu přistála kabina Sojuzu TMA-11 asi 420 kilometrů od původně plánovaného bodu. Při dosednutí vypukl okolo ní stepní požár, způsobený zřejmě motory pro měkké přistání. Kosmonauti nebyli v nebezpečí – mohli zůstat v lodi, kterou nemohly plameny poškodit, i několik hodin. Nicméně požár brzy zhasl.
Ještě osm minut po přistání nemělo řídící středisko letu a štáb záchranných operací tušení, co se s posádkou stalo. Nikdo nevěděl, že antény lodi sežehly plameny v atmosféře. Kosmonauti dokázali sami vystoupit a Malenčenko se pak ohlásil pomocí satelitního telefonu.
Ke kosmické lodi přijelo auty asi patnáct Kazachů z blízké vesnice. Dlouho nemohli pochopit, kde se tam ti lidé vzali. Dvacet minut po přistání přiletěly vrtulníky pátrací služby a kosmonauty odvezly.
Tři poruchy z jedenácti
Potíže s neoddělením kosmonautovy kabiny od ostatních částí lodí provázejí sovětskou-ruskou kosmonautiku od začátku. Stalo se to i prvnímu kosmonautovi Juriji Gagarinovi, naštěstí plameny vznikající při vstupu soulodí do atmosféry vždycky poslední spoje vždycky sežehly.
Ovšem u osvědčených lodí Sojuz by se to stávat nemělo. U typu TMA, který letěl už jedenáctkrát, se to nyní přihodilo už potřetí – naposled loni v říjnu, kdy to nebylo tak dramatické. Naproti tomu u typu TM pouze jednou ze 34 letů. To je vážná závada, kterou se musí ruští odborníci zabývat.
Měl tedy návrat minulou sobotu blízko ke katastrofě? Ředitel kosmických operací NASA Bill Gerstenmaier o tom nechtěl spekulovat, i když určité riziko připouštěl. A posteskl si, že zatím nemá americká kosmická agentura od Rusů dostatek informací, bude je však požadovat.
Článek převzat z webu http://karelpacner.cz/ |
