logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Studentský experiment z ČR - detekce kosmického záření při stratosférickém balónovém letu 2008.05.19 19:58
rexusbexuslogo_transparent-3.png Tým z České republiky se účastní projektu BEXUS vyhlášeným ESA na přelomu roku. Během letu stratosferického balónu BEXUS bude pomocí moderního detektoru poskytnutého UTEF ČVUT v Praze zaznamenávat kosmické záření.
Dnes a denně jsme vystavováni radiaci. Částicové záření se nachází všude kolem nás a prochází dokonce i námi samotnými. O jeho výskytu však neměl až do konce 19.století nikdo ani ponětí. Uplynula ještě dlouhá doba od první detekce přirozené radiace, než byl zaznamenán i nepozemský původ těchto částic. K tomuto objevu došlo roku 1912, kdy rakouský vědec Viktor Hess během letů horkovzdušnými balóny s vlastnoručně sestaveným elektroskopem zjišťoval intenzitu radiace v závislosti na výšce. Jedním z míst, kde došlo k vypuštění takového balónu byla i naše vlast, konkrétně okolí Hradce Králové. Od těchto prvních krůčků uplynulo již téměř celé století, jež zásadně přispělo k rozvoji poznání v této oblasti.

Objev rakouského vědce také přispěl ke vzniku nové vědní disciplíny – fyziky vysokých energií (nazývané též částicovou fyzikou), v rámci níž se fyzika kosmického záření dočkala patřičného experimentálního zázemí. Hlavním evropským centrem podílejícím se nyní na výzkumu částicové fyziky je CERN, jehož část se nachází hluboko pod základy švýcarské Ženevy. Naše snaha o analýzu kosmického záření ve stratosféře je založena na použití detektoru vyvinutého právě zde. Jedná se o zařízení složené z hybridního pixelového detektoru typu Medipix2/Timepix (vyvinut v CERNu, Švýcarsko) spojeného s malým čítacím USB rozhraním (vyvinutém v Ústavu technické a experimentální fyziky (UTEF), ČVUT v Praze). Toto propojení umožňuje detektor použít i ve spojení s klasickým PC a je též vhodné pro případ nutné kompaktnosti a nízké hmotnosti. Obě zmíněné části jsou klíčové pro náš studentský projekt, jehož vypuštění je plánováno na začátek října 2008. Veškeré finanční výdaje související s vlastním vypuštěním stratosférického balonu BEXUS jsou hrazeny spoluprací Švédské a Německé kosmické agentury (SNSB a DLR), sdružených v organizaci EUROLAUNCH, a Evropskou Kosmickou Agenturou (ESA).

rexus-bexus506-2.jpg

Návrh našeho projektu jsme zaslali v závěru roku 2007 do ESA. Začátkem března jsme náš návrh představili na BEXUS workshopu v nizozemském ESTECu (European Space Research and Technology Centre) a úspěšně prošli do užšího výběru. Koncem dubna proběhl na raketové základě ESRANGE v Kiruně ve Švédsku tzv. tréninkový týden. Týden byl věnován zajímavým přednáškám o dané problematice a konzultacím s příslušnými odborníky na základě prezentace našich pokroků a plánů na tzv. PDR (Preliminary Design Review – předběžné uspořádání experimentu). Následně jsme byli provedeni prostory, ve kterých bude probíhat dokončování a umísťování zařízení do gondoly při finálních přípravách na vypuštění balónu. V současné době se soustředíme na vypracování tzv. CDR dokumentu (Critical Design Review – přesné a detailní zpracování experimentu). Během letních prázdnin budeme pracovat na sestavení a testování zařízení v simulovaných podmínkách odpovídajících výšce plánovaného letu – tedy 30 km (do teploty až -70°C a tlaku jednotek kPa). V této výšce pak bude naše zařízení během vlastního letu po dobu asi 2-5 hodin detekovat kosmické záření se zaměřením na částice s energií v rozsahu 10-100 keV. Přejte nám tedy úspěšný let!

Tým TimePiX@Space

  redakce   Zobrazeno: 5793x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce