Jak se z pohledu geologa liší Mars od Země?
Z pohledu geologa se dá říci, že Mars, jako jedna z terestrických planet, se Zemi spíše podobá než se od ní liší. Co se týká povrchových útvarů, máme zde doklady o činnosti větru v současnosti, o činnosti tekuté vody v dávné minulosti, ale i doklady o dávných zaledněních planety. To jsou jevy, které známe i ze Země. Samozřejmě, určité odlišnosti existují. Mars je planeta s asi polovičním průměrem než Země. Také má mnohem nižší střední hustotu, což znamená, že vnitřní stavba planety Mars je pravděpodobně odlišná od stavby Země. Týká se to rozložení jádra, pláště a marťanské kůry. Zásadně se liší Mars od Země tím, že zde neexistuje tzv. desková tektonika. Znamená to, že marťanská kůra není rozdělena na litosférické desky, které by byly vůči sobě ve vzájemném pohybu, jak to známe ze Země. Kůra je mnohem silnější než zemská a má globální charakter. Jistá tektonika zde ale existovala, o tom máme přímo z povrchu doklady.
Na Marsu máme novou sondu. Jak z geologického pohledu vypadá místo přistání?
Geologicky je to velice zajímavá oblast, arktické oblasti na Marsu jsou totiž zkoumány poprvé. Už na prvním snímku, pohledu na marťanskou krajinu v místě přistání, jsou vidět takové zvláštní mnohoúhelníkové útvary. To je jev, který známe i ze Země a říkáme mu polygonální půdy. Ty vznikají působením mrazu, tím, jak voda v podpovrchové vrstvě zmrzne, vodní led zvětší svůj objem a dojde k vytřídění hrubších kamenů směrem k okrajům. Je pravděpodobné, že podobný jev probíhá i v arktických oblastech na Marsu.
 Žádná sonda na Marsu tekutou vodu nenašla a přesto vědci říkají, že kdysi na Marsu tekla. Jaké pro to mají dnes důkazy?
Důkazů pro to, že na Marsu v minulosti existovala voda v kapalné formě, je celá řada. Jednak to jsou samotná pozorování a snímky ze sond na oběžné dráze. Ty ukazují typické geologické útvary, jaké vznikají ve vodním prostředí - koryta řek, horniny usazené ve vodním prostředí a podobně. Také marťanská vozítka Spirit a Opportunity přinesla doklady o tom, že horniny z míst, kde se sondy pohybovaly, vznikaly usazováním částic ve vodě.
Pokud na Marsu tedy dříve tekutá voda byla, proč už tam není dnes?
Na to je trochu složité odpovědět. Odborníci se dnes neptají na to, jestli voda na Marsu v minulosti byla. Víme, že ano. Ptají se, kam se poděla. Určitá část vody je vázána v polárních čepičkách a část může být vázána v podobě ledu ve věčně zamrzlé půdě. Ovšem to ani zdaleka neobsáhne předpokládané množství vody, která se na Marsu dříve vyskytovala. Pro to, kam se poděla, existují různé teorie. Například že došlo k rozpadu vodních par ve vyšších vrstvách atmosféry a jejich úniku do vesmíru nebo že zamrzla v půdě v hlubších vrstvách. Na tuto otázku není možné se současnými znalostmi jednoznačně odpovědět.
Na Marsu jsou také nejvyšší sopky v celé sluneční soustavě, ta nejvyšší měří 25 kilometrů. Jak je možné, že na planetě, která je vůči Zemi poloviční, mohou být tak vysoké sopky?
 Právě z toho důvodu, že Mars je planeta s polovičním průměrem než má Země, má i mnohem nižší přitažlivost. Proto zde mohou vznikat mnohem vyšší povrchové útvary než na Zemi. Druhým důvodem je samotný charakter vulkanické činnosti. Sopky na Marsu patří mezi takzvané štítové sopky. Nejvyšší z nich se jmenuje Olympus Mons a má výšku asi 25 km, v průměru má asi 560 km a je to obří vyhaslý vulkán. Podobné sopky známe i ze Země. Typickým příkladem jsou vulkány na Hawai, kde jsou některé z nich dodnes činné. Tam vystupují nad mořskou hladinu téměř pět tisíc metrů. Pokud bychom ale měřili jejich výšku ode dna oceánu, ze kterého vystupují, dostali bychom se skoro k 11 kilometrům. Důvodem je, že štítové sopky vyvrhují čedičovou neboli bazaltovou lávu, která je málo viskózní. To znamená, že velice dobře teče, může se roztékat na velké vzdálenosti, má vysokou teplotu (až kolem 1300°C) a to právě vznik rozsáhlých a vysokých útvarů umožňuje.
Sopky, to je historie Marsu, dnes už tam žádná aktivní sopka není. Znamená to, že planeta Mars je tektonicky už mrtvá?
Současná data ukazují, že vulkanická aktivita na Marsu není. Ale je velice obtížné říci, jestli ustala definitivně nebo se Mars nachází pouze ve fázi relativního klidu. Z marťanských hornin víme, že vulkanismus na Marsu byl velmi aktivní před několika miliardami let. Známe však i takové vulkanické horniny, které vznikly asi před 160 miliony lety. To je období pozemských druhohor, kdy na Zemi byli dinosauři. Z geologického hlediska je to doba poměrně nedávná.
Rozhovor vysílala stanice ČRo Leonardo v pořadu Nebeský cestopis v sobotu 7. června 2008. Zvukový záznam jako mp3 najdete v archivu rozhlasu. Rozhovor přepsala Věra Bartáková. |
