Dotazy na RNDr. Evu Markovou můžete pokládat přes formulář níže. Uvedený email slouží pouze pro případnou komunikaci s vámi a nebude nikde zveřejněn.
Záznam online rozhovoru z 11. července 2008:
Redakce: online rozhovor s RNDr. Evou Markovu, CSc. tímto končí. Děkujeme za položené otázky a dr. Markové, že nám věnovala svůj čas. Na srpen či září plánujeme online rozhovor s dalším hostem. Redakce astro.cz
Filip Machula:
Dobrý den, paní doktorko. Zajímal by mě Váš pohled(prognoza)na budoucí let
lidtsva na Mars a jeho osídlení(zda je potřeba vymyslet nové technologie k
letu na Mars nebo zda to současné zvládnou, popř. urychlí, jakým způsobem
oteplit Marsovu atmosféru a docílit toho,jaký vliv bude mít na člověka
dlouhodobá nízká gravitace). Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Eva Marková: Toto je otazka spise pro nekoho, kdo se zabyva kosmonautikou, coz ja nejsem.
Nicmene podle meho nazoru lidstvo k letu na Mars smeruje a je to jiz otazka
jen nekolika malo desetileti (mozna dvou), kdy se tam clovek opravdu
dostane. A na to pristani se jiz i intenzivne pripravuje. Napr. v Americe v
pousti v Utahu jiz nekolik let funguje treninkove stredisko, coz je uzavrena
budova, kde jsou simulovany podminky, jake by mel clovek, kdyby takto zil na
Marsu. Vse se tam odbyva tak, aby lide byli sobestacni pouze s tim co si tam
sebou privezli. Ze semen, která by mela priletet s kosmickou lodi, pestuji
ve skleniku rostliny, pouzivaji v uzavrenem okruhu pouze vodu, kterou tam
privezli, když jdou ven, musi se obleknout jako by vystupovali na povrch
Marsu, po navratu musí byt urcitou dobu v karantene apod. Podminky oproti
Marsu se lisi jen tim, ze je tam normalni zemska gravitace a ze kdyby snad
doslo k nejake velke nepredvidane havarii, pomoc je bliz nez by byla na
Marsu. Co se tyce dalsich věci, na ty by vam opravdu měli radeji odpovedet
lide povolanejsi.
Jana Barotová:
Dobrý den. Omlouvám se, že nemám dotaz přímo k tématu, ale zajímalo by mě,
od jakého věku a jakým způsobem vést dítě k astronomii, abych ho navnadila
a neotrávila. Děkuji, Jana Barotová
Eva Marková: Dobry den, vest dite k astronomii se da nenucenou formou jiz opravdu od
utleho veku. Mne k ni napr. privedl tatinek (on nebyl astronom, ale mel rad
prirodu), když mi bylo 6 let. V te dobe zarila na obloze jasna kometa a on
celou rodinu vzbudil, vzal triedr a kometu jsme pozorovali. Byla krasna
tmava noc se spoustou zarivych hvezd. A to byl pro mne tak obrovsky zazitek,
ze jsem se pak zacala tatinka ptat, co ze to je na obloze a jak to funguje,
pozdeji jsem si zacala pujcovat astronomicke knihy, nejprve ty detske,
pozdeji cim dal odbornejsi a na stredni skole zacala dochazet na hvezdarnu.
Nejprve to byla jenom romantika, libilo se mi sledovat padajici hvezdy,
urcovat si souhvezdi.
A to si myslim by melo byt to prvotni. Ukazat diteti, jak je ta nocni tmava
obloha krasna a tajuplna, zajimave o ni vypravet. Vzbudit v nem zajem.
Samozrejme jednodussi je to v miste, kde je pobliz hvezdarna, protože jeji
navsteva by mela nasledovat. Stat v noci v kopuli hvezdarny je také velmi
nevsedni zazitek a na dite pusobi velmi emotivne. (koneckoncu na mne dosud a
to jiz hodne let nejsem dite). Navíc hvezdarny svymi porady zajem deti
podporuji.
Oldřich Družba:
Dobrý den, mám 2 otázky:
1. proč se charakter obrazu okolí Slunce při jeho úplném zatmění tak
výrazně liší od charakterů obrazů z okolí Slunce z koronografů LASCO ?
2. Obraz okolí Slunce při jeho úplném zatmění si jako amatér-teoretik
vysvětluji jako obraz výměny energií a částic, nikoli jako jednosměrný tok
energie a hmoty od Slunce. Můžete mi, prosím, tuto moji úvahu vyvrátit ? Děkuji za odpovědi. O. Družba Hrobice na Moravě
Eva Marková: Dobry den. Odlisnost obrazu okoli Slunce je dana tim, ze koronografy LASCO
snimkuji slunecni koronu v urcitych spektralnich oborech, kdezto korona pri
uplnem zatmeni Slunce je dalekohledy na Zemi pozorovana v bilem svetle.
Faktem ovsem je, ze vhodnym zpracovanim obrazu jak z LASCO tak z pozemskeho
pozorovani lze snimky na sebe navazat, coz umoznuje lepsi vyzkum a
interpretaci.
Druha otazka: Obraz okolí Slunce při jeho úplném zatmění si jako amatér-teoretik
vysvětluji jako obraz výměny energií a částic, nikoli jako jednosměrný tok
energie a hmoty od Slunce. Můžete mi, prosím, tuto moji úvahu vyvrátit ?
Děkuji za odpovědi.
Vyvracet vam vasi uvahu nebudu, protoze ve slunecni korone probihaji oba
tyto typy procesu. On sice tok energie a castic od Slunce prevlada, ale
krome toho ve slunecni atmosfere dochazi i k premene ruznych druhu energii
na jiné, napr premena zvukovych a razovych vln na teplo apod. Ale to co my
vidime při uplnem zatmeni Slunce je slunecni korona, která je tvorena ridkou
plazmou. Detailni struktury v ni vidime az po zpracovani snimku. Pak tam
muzeme videt jednotlive koronalni paprsky, koronalni diry, dutiny, zhustky,
tmave body a podobne, coz vlastne vse je prakticky obrazem magnetickeho
pole, které ma pri dejich ve slunecni korone hlavni slovo.
Martin:
Dobrý den, jaké jsou plány ČASu s weby Astro a IAN? Budou oba projekty
pokračovat vedle sebe? A není to zbytečná konkurence a tříštění sil? Jinak
přeji bezproblémovou cestu za zatměním a jasnou oblohu.
Eva Marková: Dobry den, weby Astro a IAN spravuji dva ruzne subjekty, takze CAS muze
planovat ci rozhodovat pouze o Astro. Mame v umyslu dale tyto stranky
provozovat a vylepsovat tak, aby co nejlepe slouzily uzivatelum. S IAN
spolupracujeme, obcas si i navzajem vymenujeme clanky. Tyto dva weby, ac
mají podobnou napln, nejsou konkurencni, ale naopak se doplnuji. Takze
doufam, ze budou nadale pokracovat vedle sebe jako dosud.
Habl:
Příznivé klimatické podmínky v lokalitě pozorování přeji celé Vaší
expedici. Přesto se chci zeptat jak vychází předpověď pro toto sluneční
zatmění v danném místě a jaké pozorování chcete provádět?
Eva Marková: Dekujeme, bohuzel v miste, kam se v letosnim roce chysta nase expedice
(pobliz Novosibirska), nejsou meteorologicke podminky prave nejlepsi,
pravdepodobnost dobreho pocasi je asi 50%. Existuji samozrejme mista s lepsi
prognozou, tam ale z casovych (povinnosti na hvezdarne) a castecne i
financich duvodu si v letosnim roce nemuzeme dovolit jet. Jenze prognoza je
pouze prognoza, skutecnost muze dopadnout nakonec uplne jinak. Neco
podobneho jsme zazili v r. 1994, kdy misto v Brazilii, kam jsme se
vypravili, mělo také 50% pravdepodobnost a nakonec jsme tam měli uplne ciste
nebe, zatimco kolegove ze Slovenska, kteri jeli do mista s 90%
pravdepodobnosti jasneho nebe, meli behem pozorovani vysokou oblacnost.
Planujeme fotografovani bile korony objektivy od 200 do 1785 mm a to jak
klasickymi tak digitalnimi fotoaparaty. Snaha je poridit co nejvice snimku,
které by byly vyuzitelne pro matematicke zpracovani obrazu prof.
Druckmullerem. Dostali jsme od neho pozadavky, jake expozice a kolik mame
kterym objektivem uskutecnit, aby zpracovanim ziskana data mela co nejvetsi
vypovidajici hodnotu.
Ivan Kordač:
Má podle Vás cenu obětovat větší finanční částku pro ten prchavý okamžik a
zažít úplné zatmění v místě na druhém konci světa? Kam razíte Vy?
Eva Marková: Myslim si, ze to cenu ma. Uplne zatmeni Slunce totiz povazuji za jeden z
nejhezcich prirodnich ukazu a i kdyz dnes mate moznost prubeh sledovat na
internetu nebo videt velmi kvalitni obrazky, ten pohled na skutecne zakryte
Slunce a tu atmosferu, ktera na pozorovacich mistech vladne, vam to
nenahradi. Navic uplna zatmeni Slunce byvaji zpravidla na dosti exotickych
mistech, takze je mozne videt nejen zatmeni. A z vedeckeho hlediska jsou
data porizena pri uplnem zatmeni naprosto nenahraditelna, protoze pouze pri
nem lze videt uplne celou bilou koronu vcetne nejnizsich casti, ktere pri
pohybu castic od Slunce hraji vyznamnou roli.
My budeme pozorovat v Rusku cca 30 km od Novosibirska. Budeme tam letos
pomerne kratce, protoze vzhledem k tomu, ze od 25.7 do 10.8. probiha na
Hvezdarne v Upici kazdorocni letni astronomicka expedice, navic letos
jubilejni padesata, tak se musime aspon na druhy tyden vratit, abychom
stihli pripravit a hlavne se zucastnit setkani expedicniku vsech predchozich
padesati expedic.
Honza:
Dobry den. Mam dve otazky: pripravujete se nejak specialne na tech nekolik
minut uplneho zatmeni? Myslim tim, zda mate nejaky trenink, zda si v tymu
rozdelujete predem ulohy apod. Druha otazka: je v ceske astronomii nejaka
mlada, nadejna osoba, ktera vas v uplynule dobe zaujala ci prekvapila?
Nemyslim nutne ve vasem oboru.
Eva Marková:
Samozrejme pripravujeme, protoze behem te kratke chvile uplneho zatmeni je
treba poridit co nejvice dat a to by bez predchozi pripravy neslo. Takze uz
hodne dopredu planujeme jednotlive experimenty i s tim, kdo co z ucastniku
bude delat. Nasleduje priprava a odzkouseni pristroju jeste doma, protoze
pokud by cely pristroj nebyl dopredu sestaven a experiment odzkousen, mohlo
by se stat, ze na miste zjistite, ze vam chybi treba jen jeden, ale velmi
dulezity sroubek, bez nehoz to proste fungovat nebude. Spousta veci se sice
da ruzne nouzove nahradit, ale ne vse. Na miste pak pokracuje dalsi trenink,
zpravidla uz i s odecitanim casu, aby si kazdy rozvrhnul, co kdy bude delat
a hlavne, aby si kazdy detail naprosto osvojil. No a den predem v case, kdy
ma byt zatmeni, je generalka, protoze pri zkouseni pred tim nemusi byt
dalekohled namiren presne tam, kde se Slunce bude nachazet prave v okamziku
zatmení a i z toho mohou vzniknout neocekavane problemy.
Tech mladych nadejnych osob v astronomii je dost, hodne jich prijizdi kazde
leto k nam na hvezdarnu na letni astronomickou expedici. Vyjmenovat vsechny
nadejne, byt jen ty, ktere osobne znam, by byl problem. Jim vsem se
omlouvam, ze se zminim pouze o dvou, kteri mne mozna zaujali nejvice: je to
Danka Korcakova, kterou znam od jejich 12 let, kdy se poprve objevila v
Upici na expedici a dnes je vynikajici pracovnici Astronomickeho ustavu v
Ondrejove, hodne publikuje a je navrhovana na radu cen pro mlade nadejne
vedce. Druhym je Michal Svanda, toho jsem take poprve potkala v Upici na
expedici, dnes je odbornikem na slunecni fyziku, vedle prace v Astronomickem
ustavu jeste pusobi na Vysoke skole a vychovava dalsii nadejne astronomy.
Karel Mokry: Dobry den, preji uspesnou expedici.
ktere aktivity CAS hodnotite v posledni dobe jako uspesne / neuspesne?
Jaky vyznam ma v dnesni dobe pozorovani Slunecniho zatmeni? Data ze sond na
obezne draze preci poskytuji velke mnozstvi kvalitnich dat.
s pozdravem, Karel Mokry
Eva Marková: CAS ma v posledni dobe pomerne hodne aktivit, o nichz ani o jedne se neda
rici, ze by nebyla uspesna. Jmenujme napr. akci Noc vedcu, probihajici jiz
po několik let pravidelne koncem zari v cele republice, velmi oblibenou a
hojne navstevovanou akci Veda v ulicich a akce v ZOO - a to jak v Praze,
tak ve Dvore Kralove, přes dva roky probihajici Ceskou atsrofotografii
mesice apod. Za vubec nejuspesnejsi ale povazuji astronomickou olympiadu,
ktera v letosnim roce probehla jiz po pate a které se zucastnuje stale vice
zaku a studentu. Navic letos doslo k jejimu rozsireni o kategorii C a D. Je
to akce, která vyzaduje obrovske prakticky nehonorovane mnozstvi prace, o
niz ale vime, ze je to velky vklad do budoucnosti a ze stoji zato. A
dalsim vyraznym uspechem jsou webovske stranky www.astro.cz, ktere
bezproblemove funguji jiz radu let a u nichz se stale zvysuje navstevnost.
Za neuspech povazuji to, ze se pomerne malo clenu zucastnuje tzv. spolkove
cinnosti. Je sice jina doba, nez když CAS vznikala, tehdy spolcovani bylo
zivotni potrebou, nicmene CAS sdruzuje lidi se stejnymi zajmy, ma pomerne
hodne clenu, ale tech aktivnich, kteri se snazi, aby CAS byla prosperujici
spolecnosti pritahujici stále nove a nove zajemce, je stale dost malo.
Je pravda, ze sondy na obezne draze poskytuji obrovske mnozstvi dat. Jenze
koronografy na sondach pozoruji jen v urcitych spektralnich oborech a s
pomerne malym rozlisenim a predem pevne danym programem. Slunce neni clonkou
zakryto nikdy tak presne, aby byly pozorovatelne i ty nejnizsi casti
slunecni korony, ktera nas při studiu projevu slunecni aktivity zajima
vlastne nejvice. Je na nich jiz dopredu naprogramovano to, co mají pozorovat
a nelze to aktualne dle potreby snadno zmenit. A krome toho muze dojit k
poruse prave v tom nejkritictejsim okamziku. Zatimco pri pozemskem
pozorovani lze operativne zvolit program podle aktualni potreby i podle
podminek, pri uplnem zatmeni je videt uplne cela bila korona i s temi
nejnizsimi oblastmi, protoze Mesic ma v okamziku uplneho zatmeni temer
presne stejnou uhlovou velikost jako Slunce a pri pohybu pres Slunce
stridave odkryva a zakryva casti, které v koronografu videt nelze. A prece
jen cesta i do tech nejodlehlehlejsich oblasti vyjde levneji nez vypusteni
sondy se specialnim programem nebo preprogramovani nektere ze stavajicich
sond. Navic diky v posledni dobe nove vyvinute metode zpracovani obrazu
prof. Druckmullerem z VUT Brno jsou prave snimky bile korony porizene při
pozemskych pozorovanich tim nejvetsim prinosem při studiu struktury a
dynamiky bile korony, podobne vysledky z dat porizenych sondami ziskat
nelze. Ovšem pro studium vlastnosti slunecni korony jsou potrebna data z
obou druhu pozorovani.
Redakce: vítejte u online rozhovoru s RNDr. Evou Markovou, CSc.
Doporučené odkazy:
|
