Aktualizace (1. srpna 2008):
 We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Testy vzorků v přístroji TEGA potvrdily přítomnost vody a soli v marťanské půdě. Vzorky pocházejí z hloubky asi 5 centimetrů. Jak k odběru došlo se můžete dočíst v článku níže, který byl napsán před oznámením výsledků analýzy. NASA též oznámila prodloužení mise sondy Phoenix do 30. září. zdroj (EN). Zveřejněn byl taky panoramatický snímek okolí místa přistání.
Hlavní náplní sondy Phoenix v průběhu července byly přípravy na odebrání prvních vzorků půdy, které by měly obsahovat led. Vzorky půdy již sice byly analyzovány dříve v některém z přístrojů, ale vždy šlo pouze o materiál z povrchové vrstvy, ve kterém se přítomnost ledu nepředpokládala. Už v červnu objevila kamera sondy na dně vyhloubeného výkopu materiál, který pomalu mizel. Vědci se právem domnívají, že se jedná o sublimující led. Opravdový důkaz ale může přinést pouze analýza v přístroji TEGA. Do něj se musí ovšem vzorky nejdříve dopravit.
Celá procedura odběru bílého materiálu se ale ukázala mnohem komplikovanější, než se předpokládalo. Bílý materiál je potřeba pomocí speciální škrabky na robotickém rameni připravit, poté jej nabrat a dříve než led vysublimuje ho dopravit do analyzačního přístroje. Při prvním odběru vzorků se navíc vyskytly problémy se dvířky přístroje TEGA. To vše připravilo vědcům nelehký úkol. Pro misi sondy Phoenix klíčová analýza vzorků domnělého ledu se tak proměnila do komplikované operace, kterou je nutné předem dobře připravit.
Během solu 42 (7. července) proběhlo testování odběru vzorků pomocí škrabání. Vědce zajímalo především to, jak nejlépe odebrat co největší množství vzorků. Zmrzlá půda je totiž velmi tvrdá, takže se nejedná o nic jednoduchého.
O den později byly zabořeny do povrchu rudé planety snímací hroty o délce 1,5 centimetru sondy TCP (Thermal and Electrical Conductivity Probe), která je umístěna na robotickém rameni a má zkoumat vlastnosti půdy. Při vytahování sondy narazilo robotické rameno do kamenu, již dříve pojmenovaného jako „Alice“. Bezpečnostní program sondy Phoenix okamžitě ukončil všechny operace a čekal na další příkazy ze Země. Po podrobnějším zhodnocení situace se ukázalo, že kolize s balvanem nezpůsobila žádné problémy a činnost sondy může na povrchu Marsu bezpečně pokračovat.
 Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP.
V dalších dnech provedla sonda testovací odběr vzorků ledu. Od „naškrábání“ speciální rotační škrabkou až po nabrání vzorků a jejich následné snímkování kamerou. Lidé okolo sondy se navíc rozhodli zvětšit dosavadní výkop o několik centimetrů, aby bylo dostatek prostoru k ostrému odběru.
Začal též průzkum půdy mocí mikroskopu AFM (Atomic Force Microscope), který je schopen rozeznat detaily o velikosti až setiny milimetru.
Výkop je tak nyní hluboký asi 5 centimetrů, široký 23 a dlouhý 60 centimetrů! Ke konci července proběhly finální přípravy na ostrý odběr vzorků půdy s ledem. Úspěšně byla připravená i komora číslo 0 přístroje TEGA.
 Mozaika zachycuje půlnoční slunce na Marsu. Série snímků byla pořízena během asi 4 hodin dne 20. července.
Ostrý odběr vzorků a jejich následná doprava do přístroje TEGA proběhla během uplynulého víkendu. Došlo ale ke komplikacím, materiál se totiž přilepil na dno naběračky a jen malá část se vysypala do otevřených dvířek přístroje. Druhý pokus v neděli 27. července byl mírně úspěšnější, sonda nechala naběračku nad dvířky přístroje delší dobu a s naběračkou se mírně zatřáslo.
V přístroji TEGA budou vzorky postupně zahřívány a uvolněné výpary zkoumány hmotnostním spektrometrem. Více informací se možná dozvíme už ve čtvrtek 31. července, kdy se na NASA TV koná od 20:00 našeho času tisková konference týmu okolo sondy Phoenix. O nových informacích vás budeme informovat formou novinky.
Meteorologie
Meteorologická měření probíhají stále bez ohledu na ostatní program sondy. Zajímavý experiment proběhl 20. července. Snímací hroty sondy TCP se opět zabořily do povrchu, tentokrát už prováděly po dobu asi jednoho dne měření vlastností půdy. Ve stejnou dobu též pracovala meteorologická stanice a na atmosféru Marsu se zaměřila z oběžné dráhy i sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Cílem jednodenní pozorovací kampaně bylo komplexní studium atmosféry planety, především pak odpařování ledu z půdy a následná přeměna vodní páry do ledových krystalků v atmosféře.
Zdroj: NASA
Zprávy ze základny Vastitas Borealis:
Doporučené odkazy:
|
