|
Záznam online rozhovoru s Pavlem Suchanem
Redakce: online rozhovor s Pavlem Suchanem tímto končí. Děkujeme za zajímavé otázky a hostovi za odpovědi.
Tomáš: Dobrý den, koukám, že je zde velmi malý okruh lidí, který se mezi sebou
dobře zná. Je doopravdy astronomie natolik obtížná, že se skládá z
jednotlivců?
Pavel Suchan: Dobrý den, Tomáši! No já nevím, z čeho jste usoudil, že se všichni známe,
já jsem znal pouze dva dotazující. Astronomii můžete provozovat skutečně i
jen jako jednotlivec, to jsou obory třeba jako astrofotografie, kde k sobě
tým nepotřebujete. Jakmile se ale pracuje i na zpracování výsledků,
obvykle se skládá tým lidí, z nichž každý se na něco specializuje.
Karel Mokrý: Maji obce snahu instalovat vhodny typ svitidel? Pokud ne, maji obce dostatek informaci o problematice svetelneho znecisteni?
Pavel Suchan: Obce řídí starosta či starostka, zastupitelstvo a rada. To jsou jen lidé
se svými názory. Jsou tedy obce, které na způsob svícení lidově řečeno
kašlou a nové pouliční a jiné osvětlení instalují bez ohledu na občany ve
svých domovech, řidiče na silnicích či ekologii nočního prostředí, prostě
hlavně aby se svítilo. Takovým typickým zástupcem je především Praha.
Příkladů, kdy obce svítí šetrně, je ale také dost. Příkladem jsou
Pardubice, kde nechtěli, aby jejich osvětlení oslňovalo chodce a řidiče. V
Roudnici nad Labem či v Jihlavě jsou dnes historická centra osvětlena
ekologickým osvětlením svítícím skutečně pouze tam, kam je třeba, tedy do
dolního poloprostoru. Podobné řešení se chystá v Ondřejově u Prahy, v
jehož blízkosti se nachází observatoř Astronomického ústavu AV ČR. Z toho
vyplývá, že kdo chce, informace si najde. Bohužel proti často stojí
peníze. Ne že by šetrné ekologické osvětlení bylo dražší (mnohdy je tomu v
ekonomické návratnosti naopak), ale investice na výměnu veřejného
osvětlení je prostě pro obec velkým soustem. Je tu i druhý problém.
Ohleduplná obec může svítit sebelépe, ale nazmar to může přijít nešetrným
osvětlením továrny, supermarketu...a tady už jsme u toho, že chybí
přesnější legislativa.
Jaromír Švihula: Proč právě Mezinárodní rok astronomie v roce 2009?
Pavel Suchan: V roce 2009 uplyne 400 let od prvního užití dalekohledu Galileo Galileim. Proto také mezinárodnímu společenství vyhlášení Mezinárodního roku astronomie v roce 2009 navrhla Itálie (mimochodem, svým dopisem do OSN to podpořil i náš ministr zahraničí). Česká republika má ale své nezastupitelné želízko v ohni. V roce 1609, tedy ve stejném výročí jako Galileo Galilei se svým dalekohledem, publikoval Johannes Kepler stěžejní dílo obsahující dva jeho zákony o pohybu planet ASTRONOMIA NOVA, na kterém pracoval v Praze. Mezinárodní rok astronomie nejdříve vyhlásilo UNESCO a pak i valné shromáždění OSN. Odborným garantem je Mezinárodní astronomická unie. Přípravy probíhají doslova na celém světě.
Hynek Olchava: V čem spočívá vlastnost "onlinovost" u rozhovoru, který umožňuje klást otázky pouze předem? Uniká mi něco? To je spíš offline rozhovor. Vlastně ani ne rozhovor, ten se totiž obvykle odehrává mezi dvěma účastníky ve stejném čase. :-)
Pavel Suchan: Je to samozřejmě věc redakce a mně osobně nevadí, že to není až tak online. Navíc jestli se nepletu (a asi ne, protože musím být od 15 do 16 hodin přibitý u počítače), lze se ptát (a tak vlastně reagovat) i v průběhu rozhovoru.
Věra Bartáková: Dobrý den, mám dojem, že problém světelného znečištění není veřejnosti téměř vůbec známý. Uvažuje se o jeho zařazení například do učiva středních škol? Zvlášť v některých oborech by toto téma určitě nemělo chybět (např. průmyslový desing nebo ekologie). Děkuji za odpověď.
Pavel Suchan: Vážená paní Bartáková! Plně s Vámi souhlasím a Váš dotaz mi jen pomáhá v odhodlání se více opřít do návrhu pro MŠMT. Bohužel, jak sama píšete, je to dnes stále ještě utopie a přitom zejména ty obory, které zmiňujete, jsou nabíledni. V současnosti jsou na některých středních školách dobrovolné pokusy o začlenění výuky a na některých vysokých školách se k této tématice vypisují diplomové práce.
Neznalost problému ve veřejnosti už zdaleka není taková jako dříve. Je to už 7 roků, co se světelným znečištěním a popularizací jeho problému zabývá především Česká astronomická společnost. Výsledky to přináší, ale souhlasím, že nedostatečné. Především jsou v tom astronomové stále sami. Něco tedy není v pořádku. Buďto se pleteme a pak se musíme nad sebou zamyslet nebo je špatně, že podpora ekologů a především Ministerstva životního prostředí je téměř nulová a pak nechť se nad sebou zamyslí oni. Troufale se kloním k druhé variantě.
Radim Kasík: Vážený pane místopředsedo. Nedávno jsem byl na přednášce pana doktora Grygara a napadlo mě, že lidé kteří u nás dělají populární astronomii jsou (doufám, že se neurazí) v důchodovém věku. Neobáváte se jako astronomická společnost, že je za pár let nebude mít kdo nahradit? Nebo snad informace o nějaké "mladé krvi"? A druhá otázka z jiného soudku: kde najdu informace o Mez. roku astronomie v Česku? Děkuji a přeji hodně úspěchů.
Pavel Suchan: Není to tak zlé, mezi námi jsou skutečně dobří odborníci se schopností velmi poutavě a především srozumitelně popularizovat astronomii. A dovolím si dokonce jmenovat příklady: Mgr. Miroslav Brož z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové a MFF UK a také Mgr. Michal Švanda z Astronomického ústavu AV ČR a sdružení Amatérská prohlídka oblohy. Jsou i jiní. Takže popularizace astronomie s odchodem Dr. Jiřího Grygara z aktivního
působení nezanikne. Ale klepl jste hřebíček na hlavičku, protože je jisté (a už jsem na to mnohokrát myslel), že Jiří Grygar je naprosto výjimečná osobnost s tak mimořádnými schopnostmi popularizace (ostatně ne nadarmo sklidil za tuto činnost řadu ocenění), že nahradit jej nebude prostě možné. Ale to se holt stává, vědní obory mají občas světlé období, když se v nich objeví někdo, kdo je výjimečný.
Informace o Mezinárodním roku astronomie 2009 v České republice najdete na www.astronomie2009.cz, jen Vás prosím o strpení pár dní. Web je v základní podobě připraven a čeká se na jeho překlopení. Tato stránka pak bude po celý rok 2009 základní a bude neustále aktualizována. Z mimořádných akcí jsou to např. otevření Keplerova muzea v Praze či venkovní otevřená výstava velkoformátových fotografií Vesmíru a také např. vyhlášení česko polské ochranné zóny přirozeného nočního prostředí, kde i obloha dodnes plně září hvězdami.
Hynek Olchava: Ahoj Pavle, kdy bude spuštěn český web mezinárodního roku astronomie? :-)
Pavel Suchan: Ahoj Hynku :-)! Tuto otázku shodou okolností včera obdržel i Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie 2009 od celosvětového koordinačního střediska v Garchingu u Mnichova. Takže odpovídám oběma :-). Na zveřejnění českého webu www.astronomie2009.cz čekáme doslova každým dnem. Zatím na něm najdete pěknou upoutávku na Mezinárodní rok astronomie. Po návratu programátora z dovolené budou připravené stránky zveřejněny. Web připravuje firma Web Consult, která dělala např. velmi pěkné stránky Hvězdárny Valašské Meziříčí ( www.astrovm.cz) a která byla natolik vstřícná, že šla do přípravy i v době, kdy neměla jistotu, že na odvedenou práci budou peníze (sláva a čest jim!). Takže ještě pár dní pouze www.astronomy2009.org v angličtině a pak už také www.astronomie2009.cz. Dozvíte se tam např., které instituce v ČR jsou hlavními partnery, kdo převzal záštitu a především co se bude v roce 2009 v ČR všechno dít.
Ladislav Vondrášek: Šla by iniciovat nějaká mezinárodní petice,jež by si dávala za cíl omezit světelné znečištění planety.
Pavel Suchan: Vážený pane Vondrášku! Musím říct (a přiznat), že tohle mě nenapadlo. A přitom je to dobrý nápad, který by jistě šel využít právě s nadcházejícím Mezinárodním rokem astronomie, jehož jedním z témat je právě ochrana noční oblohy a přirozeného nočního životního prostředí (deklarace UNESCO z roku 1994). Ačkoli petice (zejména ekologické) často nejsou vnímány nejlépe (co si zase ti aktivisti vymýšlejí, kdyby raději dělali něco pořádného..), myslím, že lidé mají právo svůj požadavek takto vyjádřit. Předám tento návrh Mezinárodní astronomické unii a kolegům v okolních státech. Děkuji!
Jan Měšťan: Dobrý den, rád bych se zeptal na nynější vztahy České astronomické společnosti s
Evropskou jižní observatoří a zda se v nejbližší době plánuje nějaká větší
spolupráce?
Pavel Suchan: Dobrý den! (Jen na vysvětlenou čtenářům: otázku položil výherce studentské soutěže Evropské jižní observatoře Catch a Star, který se díky svému umístění podíval na observatoř ESO na Mt. Paranalu v Chile.) Česká astronomická společnost nemá žádné vztahy z Evropskou jižní observatoří, snad kromě popularizace jejích výsledků, kterou děláme pro českou veřejnost. Ani spolupráce se nechystá. To zní ale příliš drsně, a tak to vysvětlím. Partnerem Evropské jižní observatoře v České republice je Český národní komitét astronomický zřízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavní spolupráce se odehrává na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na podzim tohoto roku se do Prahy chystá již druhý „ESO Industry Day“, na kterém se sejdou vrcholní zástupci ESO a českého průmyslu. Včera v Praze pro odborníky přednášel vedoucí týmu ALMA. Každý půlrok se otevírá možnost předložit své návrhy na pozorování dalekohledy VLT. Čeští odborníci jsou zastoupeni ve všech orgánech ESO. Pro českou veřejnost chystáme do konce roku český web představující Evropskou jižní observatoř. České překlady tiskových zpráv ESO najdete na www.astrovm.cz/eso.
Redakce: Vítejte u online rozhovoru s Pavlem Suchanem, místopředsedou České astronomické společnosti.
Doporučené odkazy:
|
