Asi těžko si lze představit dnešní (nejen) astronomii bez takové samozřejmosti jako je dalekohled. Dlouhá staletí se museli pozorovatelé spoléhat pouze na svůj zrak, popř. si museli vystačit s čistě mechanickými přístroji (kvadranty, armilární sféry, ...). K zásadní změně došlo počátkem 17. století.
Žádost na patentová práva na „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“ na 30 let podal 2. 10. 1608 Hans (Johann) Lippershey z Middelburgu (1570 až září 1619), nizozemský brusič skel a výrobce brýlí. Nicméně „přibližovací skla“ byla známa již mnohem déle. Již např. staří Peršané a Arabové používali k tomuto účelu zvlášť vybírané kombinace krystalů nerostů (např. horského křišťálu), popř. je nahrubo tvarovali do vhodného tvaru.
 Objev toho „pravého“ dalekohledu pak byl s největší pravděpodobností dílem šťastné náhody. Podle tradovaných zvěstí měl Lippershey dát dětem na hraní nepotřebné čočky tak, aby měl večer klid na práci. Když pak vzhlédl od brusičského stolu uviděl, jak se na sebe přes ně dívají a náramně se tím baví. Jiná verze hovoří o brusičovu učni, který zkoušel právě vybroušené čočky na brýle. Jednu přiložil k oku, druhou pak držel v natažené druhé ruce. Překvapený učeň následně samým překvapením upadl. Když pak seznámil svého mistra s objevem, připravil mu bezesnou noc během níž a následných dní umístil čočky do dřevěného tubusu. Zrodil se první opravdový dalekohled.
Ať to bylo tak či onak, pravdou je, že prakticky okamžitě po podání přihlášky vzbudil tento „přibližovací přístroj“ nebývalý zájem. V té době v nevídaně krátké době několika dní se sešla komise pro posouzení vynálezu. Následně objeviteli doporučili sestrojit obdobný přístroj pro pozorování oběma očima. Když jej v prosinci 1608 dokončil, následovala objednávka na první tři skutečné dalekohledy. Šlo tak v podstatě o první doloženou „sériovou“ výrobu dalekohledů vůbec.
Ironií osudu bezesporu je, že necelé 2 týdny po Lippersheyovi (17. 10. 1608) podal žádost o patent druhý uchazeč: Jakob Metius. I on se dočkal velmi slušné finanční odměny. Patentové právo nebylo Lippersheyovi ani jinému uchazeči (o práva na nový vynález se hlásil např. rovněž jiný brusič z Middelburgu – Zacharias Jansen) nikdy uděleno. Prvním, kdo pak využil dalekohled pro astronomické účely byl v roce 1609 známý Galileo Galilei, který započal s konstrukcí svého přístroje prakticky okamžitě, jakmile k němu dorazili zvěsti o objevu dalekohledu v Nizozemí.
Základní koncept dalekohledu, který objevil Lippershey, přetrval do současnosti. Bývá zpravidla označován jako dalekohled „holandského typu“, popř. jménem slavnějšího Galilea. Dnes se s ním nejčastěji setkáte např. v divadelním kukátku. Po vynálezci dalekohledu je rovněž na památku pojmenován relativně malý kráter na Měsíci – Lippershey.
Článek převzat ze stránek Přístrojové a optické sekce ČAS.
|
