Česká astronomická společnost

Hodně z vás už určitě vidělo na obloze její přelet. Ti, kteří mají dostatečné vybavení k tomu, aby si ji při této příležitosti prohlédli podrobněji v teleskopu, mi určitě dají za pravdu, že je to opravdu zážitek. Když k ní přilétá raketoplán, jeho posádka si pohled na ni nemůže vynachválit. Nemluvím o ničem jiném, než o Mezinárodní kosmické stanici, která ve čtvrtek oslavila 10. narozeniny.

Její historie se začala psát 20. listopadu 1998, kdy z Bajkonuru odstartovala ruská raketa Proton s modulem Zarja. Modul je však považován spíše za americký, protože jeho výrobu v Moskvě a vypuštění financovala americká strana. V prosinci se Zarja na oběžné dráze setkala s raketoplánem Endeavour STS-88, který nesl druhý modul - Unity. Tím stavba započala. Na začátku listopadu 2000 k ISS dopravil Sojuz TM-31 první stálou posádku ve složení William Shepherd, Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov. Výstavba pokračovala dále, posádky se střídaly. Velké ochromení tohoto projektu způsobila až havárie Columbie v roce 2003. Následovala více než 2-letá odmlka v letech raketoplánů, ISS také strádala, Rusko ji nezvládalo zásobovat a její stálá posádka musela být zredukována ze 3 na 2 členy (potřebné minimum je 2,5 člověka). Lety raketoplánů ale byly obnoveny, stálé posádky zase začaly čítat 3 členy, stavba pokračovala.

Dnes stanice sestává z 18 modulů, váží přes 300 tun, její obytný prostor činí 358 krychlových metrů a Zemi obletěla už asi 51 000krát. Svoje 10. narozeniny oslavila ve čtvrtek, v době návštěvy raketoplánu Endeavour STS-126, jehož posádka v ten den provedla 2. kosmickou vycházku mise. Toto výročí si připomněli také sami astronauti (projev ,na začátku start Zarji). Spousta z nich už ostatně s obdivem vzpomínala na pohled na stanici z blížícího se raketoplánu.

Na závěr bych snad ještě připomněl, že poslední týden v listopadu nás čekají velmi pěkné večerní přelety (tabulka).

Zdroje:

• www.nasa.gov
• www.kosmo.cz