Evropa dnes disponuje nejmodernějšími dalekohledy a radioteleskopy a to ji staví do čela astronomického výzkumu. Evropští astronomové se snaží spojit své síly, aby definovali vědecké výzvy blízké budoucnosti a vytvořili tzv. Cestovní mapu - jakýsi plán, který je umožní realizovat co nejefektivněji.
V roce 2007 byla připravena Vědecká vize, která pojmenovala nejžhavější vědecké otázky pro příští desetiletí od temné energie až po život na jiných planetách. Nyní Evropská astronomie představuje ucelenou Cestovní mapu, plán na příštích 20 let, jak koordinovat národní a veřejné investice, aby bylo vědeckých vizí dosaženo z finančního hlediska co nejefektivněji. Výhled připravila síť ASTRONET. Ta je zaštiťována evropskou vědeckou komunitou, podporovaná Evropskou komisí a řízená National Institute for Earth Sciences and Astronomy (INSU) of the CNRS. Členem této sítě je také Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.
 Shodnout se na prioritách evropské astronomie v rámci různorodé vědecké komunity nebylo jednoduché. ASTRONET došel ke svým závěrům až po celé řadě seminářů a široké diskuzi. Výsledkem je plán vytvořený astronomy z 28 členských a přidružených zemí EU.
Na sepisování Cestovní mapy se podílelo přes 60 vybraných odborníků z celé Evropy. Ti ze 100 vizí roku 2007 vybrali soubor nejdůležitějších teleskopů pro sledování vesmíru tak, aby se otevřely nové cesty výzkumu od Sluneční soustavy až po zatím nedetekované gravitační vlny. Při výběru dbali vědci na řadu hledisek - od globální spolupráce na největších projektech až po potřebu získat a vycvičit kvalifikované mladé vědce a inženýry. Celá Cestovní mapa je dostupná na webu ASTRONETu (www.astronet-eu.org).
Výběr nejdůležitějších projektů
Největší pozemní projekty:
- Evropský velmi velký dalekohled – bude s velkým odstupem největším optickým dalekohledem, jaký kdy byl v historii postaven. Jeho 42 metrů velké segmentové zrcadlo bude studovat oblohu ve viditelném a infračerveném záření.
- Square Kilometre Array – obrovský radioteleskop tvořený sítí antén. Projekt SKA neřídí jen Evropa, ale celosvětové konsorcium.
Vědecky důležité přístroje v nižší cenové kategorii:
- 4 metrový Evropský sluneční dalekohled – bude postaven na Kanárských ostrovech (členem konsorcia EAST - European Association for Solar Telescopes pro stavbu tohoto dalekohledu je také Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.).
- Síť specializovaných optických dalekohledů pro detekci gama záření z černých děr a dalších zdrojů záření z vesmíru o vysokých energiích.
- Podvodní dalekohled pro detekci neutrin – částic menších než atomy, které dokáží proletět celou Zemí a přinést informace o některých bouřlivých jevech ve vesmíru.
Hlavní a největší mise v kosmickém výzkumu:
- mise pro studium gravitačních vln z velkého třesku a černých děr
- rentgenová mise pro studium galaxií, galaktických kup a hvězd v dosud nepozorovaných detailech
- dvě mise pro studium planet Jupiter a Saturn a jejich satelitů.
Stejně náročné, ale levnější kosmické mise:
- odhalování tajemství temné energie a temné hmoty
- porozumění fungování naší hvězdy Slunce do nejmenších detailů
Cestovní mapa kromě jiného obsahuje doporučení, jak maximalizovat vědecký dopad již existujících vědeckých zařízení a určuje potřebu lepšího přístupu k nejmodernějším výpočetním a laboratorním zařízením. Evropští vědci si také uvědomují důležitost při informování veřejnosti a náboru nových studentů přírodovědných a technických oborů evropských univerzit.
Evropa dává ročně na astronomii přibližně 2 miliardy euro. Uvedení Cestovní mapy ASTRONETu do praxe vyžaduje nárůst o 20 %. Není to mnoho, uvážíme-li, že se jedná o 1 euro ročně na každého obyvatele EU.
Doporučené odkazy:
Kontakty:
- Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. – suchan(zavináč)astro(tečka)cz, 267 103 040, 737 322 815
- Prof. Jan Palouš, Český národní komitét astronomický, předseda – palous(zavináč)ig.cas.cz, 267 103 065, 267 103 038
|
