Riziko v tomto zvláštním zákoutí vesmíru představuje skupina obřích hvězd. Záření a tzv. hvězdný vítr z těchto masivních hvězd (bílá skvrna zhruba uprostřed snímku) doslova bombarduje menší, Slunci podobné hvězdy, čímž odstraňuje z jejich okolí materiál pro tvorbu planet.
„Zaregistrovali jsme vliv hmotných hvězd na hvězdy malé, které se pokoušejí o vytvoření vlastních planet,“ říká Xavier Koenig, hlavní autor článku o objevu, který byl nedávno publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.
Velké množství hvězd a planet opravdu vzniká a přetrvává v nevlídném prostředí v blízkosti hmotných hvězd. Někteří astronomové tvrdí, že naše Slunce, které patří mezi středně staré hvězdy, ačkoliv se nyní nachází v poklidném místě vesmíru, kdysi pobývalo v bouřlivém oblaku se vznikajícími hmotnými hvězdami. V průběhu času se hvězdy z této neklidné oblasti rozptýlily po okolí a strávily pozdější roky v relativní osamělosti.
Nová pozorování pomocí kosmické observatoře Spitzer Space Telescope ukazují, jak nebezpečné mohou být tyto oblasti se vznikajícími masivními hvězdami. Snímky zachycují část mlhoviny s aktivní tvorbou hvězd, označované jako VV5, která se nachází v souhvězdí Kasiopea, ve vzdálenosti 6 500 světelných let od Země. Záření a hvězdný vítr ze čtyř hvězd, z nichž každá je zhruba 20krát hmotnější než Slunce, doslova „svlékají“ tři mladé Slunci podobné hvězdy (poblíž středu fotografie), vzdálené asi jeden světelný rok od hmotných sousedek. Připravují je tak o materiál vhodný na tvorbu planet.
Slunci podobné hvězdy jsou přibližně 2 až 3 milióny let staré – což je věk, kdy se kolem hvězd začínají vytvářet planety z prachu a plynu, který v podobě disku mladé hvězdy obklopuje. Prach, unikající z těchto disků, je pozorovatelný pomocí Spitzerova dalekohledu v podobě „kometárních“ ohonů, směřujících od pustošivých masivních hvězd.
Spitzerův dalekohled, pozorující vesmír v oboru infračerveného záření, může tento prach, unikající z protoplanetárních disků pozorovat, protože je teplý a vyzařuje infračervené světlo. Od doby, kdy byl před 5 lety kosmický dalekohled Spitzer vypuštěn na oběžnou dráhu kolem Země, identifikoval celou řadu disků, zahřívaných mateřskou hvězdou.
„Z pohledu astronomických časových měřítek jsou tyto události nepochybně docela krátkodobé jevy,“ dodává Koenig. „Je pravděpodobné, že během jednoho miliónu roků disky kolem hvězd zcela zmizí.“
Snímek byl sestaven na základě dat z širokopásmového zobrazovacího fotometru. Modrá barva na fotografii představuje záření o vlnové délce 3,5 mikrometru, zatímco oranžově-červená barva je záření teplého prachu na vlnové délce 24 mikrometry.
Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí |
