logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Kometa PanSTARRs s galaxiemi
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše na večerní obloze mine Uran 2009.01.18 21:13

Pohled dalekohledem na maximální fázi přiblížení. Pokud se po západu Slunce podíváte nad jihozápadní obzor a nebude vám tam překážet nějaká budova či jiný objekt, nepochybně spatříte velmi jasnou „hvězdu“. Jde o planetu Venuši, která 14. ledna dosáhla maximální elongace, tedy největší úhlové vzdálenosti od Slunce. Ve čtvrtek 22. ledna planeta na obloze projde jen asi 1° od mnohem vzdálenějšího a slabšího Uranu. Nastane tak příležitost i pro laiky planetu Uran snadno najít.

Planetu Venuši na obloze poznáme skutečně snadno. Je zdaleka nejjasnější na celé obloze a neruší-li Měsíc, je po Slunci nejjasnějším objektem vůbec. Za výjimečných okolností (čistý vzduch, jasná obloha, velká úhlová vzdálenost od Slunce) je možné planetu bez větších potíží sledovat i na denní obloze. Za stejně výjimečných okolností po západu Slunce Venuše dokonce způsobuje, že i za bezměsíčné noci objekty vrhají na zem slabé stíny. Už za soumraku je Venuše patrná jako „nevinný“ bod ležící asi 25° nad jihozápadním obzorem. Protože je v tomto období (trvajícím zhruba do konce února) bezprostředně prvním objektem, který běžné lidské oko spatří po západu Slunce, právem je nazývána Večernicí.

Při pohledu malým dalekohledem je vidět fáze Venuše podobná Měsíci v poslední čtvrti. To proto, že na dráhu Venuše se díváme „zvenčí“ (zemská dráha je dál od Slunce než ta Venušina). Díky této skutečnosti můžeme teoreticky vidět Venuši v úplňku (nejdál od nás), v poslední čtvrti (vlevo od Slunce na večerní obloze), v novu (nejblíže k Zemi, leží mezi Sluncem a Zemí) a v první čtvrti (vpravo od Slunce na ranní obloze). I přes to, že v nejmenší vzdálenosti Venuše od Země je úhlový průměr planety poměrně velký (přes 35’’), na jejím povrchu toho moc nespatříme. Planeta je totiž zahalena hustou oblačností. Avšak právě Venušina hustá atmosféra nemálo zapříčiňuje to, proč je planeta na obloze tak intenzivně jasná. Oblačná obálka planety působí značně reflektivně a mnoho světla odráží (pohlcené světlo však atmosféra planety už téměř nepropouští ven, proto jsou díky skleníkovému efektu povrchové teploty planety ta vysoké).

Jak se planeta sune po obloze, míjí zdánlivě nehybné hvězdy. Mezi vzdálenými objekty, které planeta mine, bude i Uran. Ten leží v souhvězdí Vodnáře a nebýt toho, že bychom vás na něj upozornili, patrně byste jej i s větším dalekohledem zaměnili za tuctovou hvězdu. Uran je od Slunce tak daleko, že i když je třetí největší planetou sluneční soustavy, jeho hvězdná velikost se na nebi pohybuje jen kolem 5.9 magnitudy. Toto číslo nám udává, že v městských podmínkách k jejímu vyhledání a pozorování je už zapotřebí mapka a malý dalekohled (například lovecký triedr).

Ve čtvrtek 22. února po západu Slunce nám Venuše k vyhledání Uranu pomůže natolik, že výjimečně nebude zapotřebí vyhledávací mapku použít. Na obloze oba objekty bude dělit úhlová vzdálenost přibližně 1°. Při použití malého dalekohledu, jehož zorné pole je větší než 1° a jehož obraz nepřevrací (divadelní kukátko, triedr či Somet binar) posuneme jasnou Venuši k pravému hornímu okraji. V poli pak najdeme dva zhruba stejně jasné body (oproti Venuši však mnohem slabší). Tím, který bude položen níže, bude hvězda 96 Aqr. Tím druhým planeta Uran. Planeta se navíc prozradí i jemným nádechem nazelenalé barvy a oproti hvězdám bude mírně rozmazaná. Přiblížení planet je samozřejmě jen zdánlivé. Ve skutečnosti bude obě tělesa dělit propastná vzdálenost asi 20 AU (astronomických jednotek; 1 AU je přibližně 150 milionů km).

Zajímavé setkání pak nabídne ještě Měsíc. Ten ve fázi úzkého srpku bude dělat společnost planetám 29. a 30. ledna.

Zdroj: Stellarium

  Horálek Petr   Zobrazeno: 7456x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce