logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stereo Helene
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Lovec exoplanet připraven ke startu 2009.02.06 21:44

Družice Kepler Na 6. března 2009 je naplánováno vypuštění americké astronomické družice s názvem KEPLER. Jedná se o fotometrickou družici, která bude k objevování exoplanet využívat efekt, při němž obíhající planeta přechází před pozorovanou hvězdou a způsobuje tak nepatrný pokles její jasnosti. Hlavním úkolem mise je pátrat po planetách podobných Zemi, tj. se stejnou hmotností, podobnou dráhou a obíhajících kolem hvězd s podobnými charakteristikami, jako má Slunce. U takových planet je vyšší pravděpodobnost rozumného života.

Start družice byl původně naplánován na říjen 2006. Během necelých čtyř let bude nepřetržitě sledovat část souhvězdí Labutě. Optický systém družice bude unikátní. Jedná se o širokoúhlou kameru, schopnou současně sledovat více než 100 000 hvězd v průběhu minimálně 3,5 roku.

Když vzdálená planeta mimo Sluneční soustavu na své oběžné dráze zakryje hvězdu, nastane nepatrný pokles jasnosti hvězdy – zhruba o 1/10 000 původní jasnosti, trvající zhruba 2 až 16 hodin. Pokud se budou tyto změny jasnosti pravidelně opakovat s velkou přesností, lze se domnívat, že to způsobuje planeta podobná Zemi. Abychom mohli uvedený jev pozorovat, musí prodloužená rovina oběžné dráhy exoplanety kolem hvězdy mířit směrem k Zemi.

Ze znalosti hmotnosti hvězdy a ze zjištěné oběžné doby planety lze použitím 3. Keplerova zákona vypočítat vzdálenost planety od středu hvězdy. Na základě zjištěného poklesu jasnosti hvězdy a průběhu světelné křivky odvodíme průměr hvězdy a planety. Ze vzdálenosti planety od hvězdy a známé teploty hvězdy (určeno ze spektra) můžeme vypočítat teplotu na povrchu planety.

Astronomové předpokládají, že pomocí družice KEPLER objeví minimálně 50 exoplanet o stejném průměru jako Země, asi 185 exoplanet do průměru 1,3 Země a zhruba 640 planet o průměru 2,2krát převyšujícím průměr Země. Uvidíme, jaká bude skutečnost. Fotometrická družice Kepler k objevování exoplanet

Hlavní cíle mise jsou následující:

- Určit procentuální zastoupení terestrických a velkých planet, které se nacházejí uvnitř nebo v těsné blízkosti zóny obyvatelnosti u širokého rozsahu různých typů hvězd (zóna obyvatelnosti nebo zóna života je oblast v okolí hvězdy, kde na případných planetách existují podmínky pro přítomnost kapalné vody).

- Určit rozložení průměrů a tvarů oběžných drah těchto planet.

- Odhadnout, jaké množství planet se nachází ve vícenásobných hvězdných soustavách (v dvojhvězdách, trojhvězdách apod.).

- Určit rozmanitost průměrů drah a schopnosti planet odrážet světlo hvězdy, dále rozměry, hmotnosti a hustoty krátkoperiodických obřích planet.

- Identifikovat další tělesa v každé objevené planetární soustavě prostřednictvím dalších způsobů.

- Určit vlastnosti hvězd, které jsou domovským přístavem obíhajících exoplanet.

Hlavním přístrojem sondy je dalekohled o průměru 1,4 m, který soustřeďuje světlo hvězd do velmi citlivého fotometru. Dalekohled má velmi široké zorné pole o průměru 12 úhlových stupňů. Je to nutné za účelem sledování velkého počtu hvězd. Družice bude nepřetržitě sledovat více než 100 000 hvězd stále ve stejném zorném poli po celou dobu mise v trvání 3,5 roku (očekává se možnost prodloužení výzkumu až na 6 let). Takto zkonstruovaný dalekohled bude schopen zaregistrovat i nepatrný pokles jasnosti hvězdy při zastínění planetou velikosti naší Země. Studium hvězdných oscilací družicí Kepler

Dlouhodobé nepřetržité monitorování změn jasnosti tisíců hvězd s velmi vysokou přesností přináší i další možnosti výzkumu. Jednou z nich je studium hvězdných oscilací (tzv. „hvězdotřesení“), které jsou pozorovány jako malé periodické změny jasnosti hvězd a které můžeme využít ke studiu jejich vnitřní stavby – obdobně jako lze studiem šíření zemětřesných vln zjišťovat vnitřní stavbu Země. Tato oblast výzkumu je označována jako astroseismologie (u Slunce jako helioseismologie). Pomocí této metody lze rovněž určit hmotnosti a průměry hvězd s mimořádně vysokou přesností.

Zdroj: kepler.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 6643x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce