logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet 2009.02.10 16:49

Mapa okolí hvězdy HD 80606. Autor: Luboš Brát, sekce PHE ČAS Nedávno jsme vás informovali o výzkumu exoplanety HD 80606b kosmickým dalekohledem Spitzer. Ve dnech 13. a 14. února bude exoplaneta přecházet přes svou mateřskou hvězdou. Pozorovat se tento úkaz chystají i čeští astronomové. Na podrobnosti jsme se optali Bc. Luboše Bráta - předsedy sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti.

1. Proč má význam pozorovat tranzit exoplanety HD 80606b? Čím mohou čeští astronomové pomoci? Jde především o to zjistit, zda k tranzitům vůbec dochází. Pomocí družice Spitzer byl úspěšně odpozorován sekundární tranzit v systému (planeta se schovala za disk hvězdy) a to dokonce i s kolísáním jasnosti z důvodu rotace nahřáté planety. K průchodu planety za hvězdou ovšem došlo v okamžiku poblíž periastra, kdežto primární tranzit (přechod planety před diskem hvězdy) by se měl odehrát poblíž apoastra. Planeta tedy bude dále od hvězdy a tak prudce klesá pravděpodobnost, že k tranzitu vůbec dojde. Existuje zde ale 15% pravděpodobnost, že směr k Zemi je téměř rovnoběžný s rovinou orbity a tranzit bude pozorovatelný. My můžeme pomoci tím, že se zúčastníme mezinárodní pozorovací kampaně a pokusíme se pokrýt část pozorovacího okna - v době, kdy tu budeme mít noc.

2. Jak dlouho bude přechod exoplanety pozorovatelný? Bude celý dostupný z Evropy? Potíž je právě v tom, že primární tranzit by měl trvat velmi dlouho. Maximální délka je 17 hodin (pokud bychom se nacházeli přesně v rovině orbity), ale může to být třeba jen 5 hodin nebo i méně (pokud bude sklon orbity větší než 0°). Pozorovací okno, kdy by mělo dojít k tranzitu je téměř 24 hodin. Pokrýt toto období přesnou fotometrií tak vyžaduje spolupráci mezi pozorovateli napříč všemi zeměpisnými délkami.

3. Co konkrétně připravujete? Máte nějak práci rozdělenou? Bohužel není možné určit kolik a kteří pozorovatelé se budou moci zúčastnit kampaně - a zda vůbec budeme mít jasnou oblohu. Takže jsme připravili všechny podklady pro pozorovatele a kdo bude moci, zapojí se.

Jediné, co je třeba mezi pozorovateli dohodnout, to je aby všichni neprokládali dalekohled ve stejnou dobu (po průchodu hvězdy meridiánem), ale alespoň v půlhodinových intervalech. Mohlo by se stát, že vzestup či sestup nastane právě v okamžiku, kdy všichni budeme otáčet montážemi.

4. Už je jasné, kolik pozorovatelů by se mohlo pozorování za ideálních podmínek zúčastnit? Máme u nás cca 15 pozorovatelů se CCD technikou, kteří jsou schopni pozorovat tranzity exoplanet. Takže doufejme, že všichni se zapojí.

5. Jaké minimální vybavení je nutné k pozorování přechodu? Potřebujete dalekohled minimálně 10cm v průměru, CCD kameru (nejlépe bez Antibloomingu), montáž umožňující dostatečně dlouhé expozice, nejlépe pozorovat s autoguidingem, aby byl eliminován pohyb hvězdy po CCD čipu a její deformace vlivem periodické chyby montáže.

6. Chystáte se i na nějakou další pozorovací kampaň? Konkrétní další kampaň zatím nechystáme. Klademe ale důraz na co nejčasnější pozorování tranzitů nově objevených exoplanet. Za tím účelem jsme dokonce vyhlásili pozorovatelskou kampaň Ulov první TRESKU!

Hlavním úkolem v nadcházejícím roce je zvýšit přesnost měření tranzitů. To je obecný problém, kterým se zabývají pozorovatelé exoplanet po celém světě. Ještě jsme zdaleka nedosáhli detekčních možností našich přístrojů. Teď je třeba najít způsoby a postupy, jak toho docílit.

Odkazy


  redakce   Zobrazeno: 5890x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce