logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů 2009.02.19 11:00

Messenger-orbitwithsun_br.jpg Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se 10. února 2009 dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže Slunci). Kolem Slunce prolétla ve vzdálenosti 0,31 AU (což odpovídá 46 400 000 km). Členové „zobrazovacího“ týmu sondy chtějí využít této výhody, kdy se sonda přiblíží ke Slunci, odkud může pokračovat v pátrání po vulkanoidech – po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové měli již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící „kosmické kameny“ skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast, což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles (například Trójané, což jsou asteroidy ve stabilních oblastech – tzv. libračních bodech – podél drah planet Jupiter a Neptun nebo objekty Kuiperova pásu v okolí a za drahou trpasličí planety Pluto). Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.

Tzv. oblast vulkanoidů mezi drahou Merkuru a Sluncem je hlavní známou stabilní oblastí, ve které se nachází malá tělesa. Tato oblast je však velmi obtížně pozorovatelná. Každé těleso (vulkanoida) je ze Země velmi obtížně sledovatelné, protože se ztrácí v intenzivním záření Slunce. Dosavadní pátrání po vulkanoidech neodhalila žádné objekty větší než 60 km. Avšak kosmická sonda MESSENGER, pohybující se v blízkosti dráhy Merkuru, bude mít možnost pátrat po vulkanoidech z doposud nejvýhodnější polohy, jaké kdy bylo možné. Tvrdí to Clark Chapman, člen vědeckého týmu.

„Pomocí kosmické sondy MESSENGER můžeme pátrat po vulkanoidech i menších než 15 km v průměru,“ říká Clark Chapman (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Mezi 7. a 11. únorem měla sonda za úkol pořídit pomocí širokoúhlé kamery MDIS (Mercury Dual Imaging System) 256 fotografií oblasti východně a západně od Slunce. Protože je zde nebezpečí poškození kamery v důsledku intenzivní sluneční záře, mohla pouze „nakukovat“ zpoza sluneční clony na sondě za účelem pořízení těchto snímků.

„Jsme schopni uskutečnit stejná pozorování každý den,“ vysvětluje Nancy Chabotová, členka vědeckého týmu. „Tato frekvence nám umožní pozorovat odražené záření případných těles a lokalizovat jejich polohu, případně jejich pohyb přiřadit jednotlivým typům vyfotografovaných objektů“ (například vulkanoidám, blízkozemním planetkám apod.).

Vědecký tým provedl podobnou pozorovací kampaň v průběhu devítidenní periody v červnu 2008, kdy bylo pořízeno 240 snímků vnější oblasti předpokládaného pásu asteroidů v okolí Slunce. „Tato sekvence byla určena ke zdokonalení naší pozorovací metody k odhadnutí limitní magnitudy, k ověření viditelnosti známých těles a k realizaci počátečního pátrání,“ vysvětluje Clark Chapman.

„Vulkanoidy, které se nám snad podaří objevit, umožní astronomům nahlédnout do podmínek převažujících v počátcích vzniku Sluneční soustavy,“ říká Chapman. „Především je třeba říci, že jestliže vulkanoidy existují nebo kdysi existovaly, pak představují dodatečnou populaci impaktorů, tedy těles, která v minulosti bombardovala planetu Merkur, z čehož vyplývá, že geologické procesy na Merkuru probíhaly mnohem déle, než bylo vypočítáno za předpokladu, že krátery na povrchu Merkuru vznikaly stejnou rychlostí jako na Měsíci či na planetě Mars.“

Jestliže bude zjištěno, že vulkanoidy neexistují, pak můžeme být přesvědčeni, že většina vulkanických útvarů na povrchu Merkuru vznikla před miliardami roků, podobně jako na Měsíci, dodává Chapman. Nepřítomnost vulkanoidů by také soustředila zájem astronomů na otázku, proč tyto objekty nikdy nevznikly, a nebo pokud vznikly, tak proč nepřežily delší dobu.

Na oběžné dráze kolem Merkuru bude sonda MESSENGER vystavena teplotám vyšším než 370 °C při svém oběhu kolem planety. Bude zde značný teplotní rozdíl mezi přístroji, uchovávanými za „pokojové“ teploty na palubě sondy a sálajícím teplem na vnější straně keramického tepelného štítu o tloušťce asi 0,6 cm.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) je kosmická sonda NASA, určená k výzkumu planety Merkur. Jedná se o první sondu, která bude zkoumat z oběžné dráhy nejbližší planetu od Slunce. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004, následovaly gravitační manévry při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru a teprve v březnu 2011 bude navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety.

Související článek: NASA bude pátrat po vulkanoidech

Zdroj: messenger.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7275x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce