 Většina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD – astronomický snímek dne (česká verze)". |
Objasnění hodnot v něm obsažených není vůbec složité. Za 10 let provozu bylo během 3654 dní v 3654 článcích popsáno 3654 astronomických fotografií. Jim bylo celkem věnováno 46771 doplňujících odkazů a 705222 slov, což činí 3599190 znaků bez mezer.
Uvedený soubor však není zdaleka úplný. Chybí v něm například osobnost autora české verze Josefa Chlachuly, který se železnou denní pravidelností přináší zasvěcené překlady Astronomického snímku dne, který pod patronací NASA každodenně píší Robert Nemiroff a Jerry Bonnell. Není na to však sám. Vydatně mu pomáhají či pomáhali Pavel Koten, Petr Šauman, Ivan Růžička a Josef Pavlík.
 Celý tento poněkud komplikovaný soubor dat se prostřednictvím serveru České astronomické společnosti přenáší na obrazovky počítačů miliónů zájemců o astronomii i náhodných návštěvníků těchto internetových stránek. A je věru se na co dívat. Koordinátoři APODu sáhnou tu po aktuálním snímku sluneční koróny v době zatmění, tu zabrousí do astronomie kometární, aby nás vzápětí vyslali do nejvzdálenějších hlubin vesmíru naplněných reliktním zářením. Zkrátka však nepřijdou ani milovníci hvězdokup, galaxií či planetárních členů naší sluneční soustavy. A aby toho nebylo málo, můžeme se na palubě vesmírných sond či raketoplánů vydat do kosmického prostoru, nebo na povrch Marsu či Venuše, stejně jako se seznámit s předními osobnostmi astronomického světa.
Český APOD však není pouze překlad textů popisujících snímky pořízené autory zahraničními. Setkáváme se i s příspěvky tuzemskými. V roce 1999 byly hned dva. 19. února obrázek stopy bolidu dr. Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. a 19. srpna koláž z úplného zatmění Slunce 1999 Pavla a Romana Cagašových. Ten první ještě nestihl éru českého překladu. 10. dubna se objevil snímek Jana Šafáře z Hvězdárny a planetária v Brně, zachycující jasnou polární záři svítící nad hvězdárenskou kopulí. A v letech 2007 a 2008 přinesl do APODu své snímky profesor Druckmüller z brněnského Vysokého Učení Technického. 30. března potěšil čtenáře kometou McNaught spolu s Magellanovými oblaky a ramenem naší Galaxie, 28. září pak kompozicí sluneční koróny během zatmění v roce 2008.
 Ještě něco podstatného však v datech souboru není zachyceno. Čtenář, sedící před monitorem mnohdy v úžasu nad krásami a tajemstvími blízkého vesmíru. Není asi v lidských silách jednoduše spočítat, kolik lidí od 16. června 1995, kdy vlastní projekt APOD vznikl, tyto stránky shlédlo. Nikdo asi nespočte kolik s jejich pomocí vzniklo přednášek či prezentací, kolik snímků se nakonec stalo ozdobou pracovních ploch monitorů ani kolik duší bylo prostě jen potěšeno.
O fenoménu APOD by se dalo psát ještě dlouho. Díky němu máme možnost přijít do kontaktu s fyzickou realitou vesmíru skrze virtuální realitu počítačové sítě tvořenou reálnými lidmi. A tak nezbývá než všem, kteří nám ji zprostředkovávají poděkovat a doufat, že k nám budou i nadále s neochvějnou jistotou vstupovat skrze obrazovky monitorů prostřednictvím krásných snímků z vesmíru. |
